Brífink ruského ministerstva obrany o katastrofě letounu IL-20. Ve zkratce obviňují Izrael z několika „úmyslných“ chyb:
-nebyly dodrženy dohody a Izrael neoznámil útok na Sýrii předem ale během útoku a nebylo tak možné výzvědný letoun IL-20 stáhnout.
-Izrael oznámil falešné místo útoku jako severní Sýrie ale ten byl proveden v západní Sýrii – nebylo tedy možné letoun přesunout do bezpečné zóny.
Dále Rusko tvrdí, že dle jeho radarových záznamů po prvním útoku zůstaly izraelské letouny F-16 v oblasti (asi 70 km od pobřeží) přičemž jeden začal manévrovat směrem k Sýrii což bylo vyhodnoceno syrskými systémy PVO jako pokus o druhý útok. Manévrování izraelských F-16 probíhalo v zákrytu z pohledu ze Sýrie za ruským strojem, který začal sestupovat k přistání.
Ve 22 hod byl IL-20 zasažen syrskou střelou S-200 a posádka ohlásila požár na palubě a pokus o nouzové přistání na vodě. Ve 22:07 zmizel IL-20 z ruských radarů. Izraelské stíhačky F-16 ovšem zůstaly v zóně kde kroužily až do 22:40 – jak dokládají záznamy z radaru. Ve 22:29 důstojník ruského velení v aktivní službě vyslal nouzové hlášení vyzývající lodě a síly přítomné v oblasti aby poskytly Rusku pomoc pro letadlo v nouzi. Na dekonfliktním kanále mezi Izraelem a Ruskem potvrdil přijetí informace izraelský poručík s tím, že bude předána bojové skupině. V tomto okamžiku (22:40) se izraelské letouny F-16 otočily a zmizely směrem k Izraeli. Ve 22:52 se ozval izraelský plukovník, který oznámil, že bojová skupina zónu opustila a pokud Rusko potřebuje pomoc, jsou připraveni pomoc.
Rusko dále ústy mluvčího tvrdí, že za sestřelení je odpovědné bezohledný neprofesionalismus izraelské útočné skupiny a jejich velení. V oblasti se nacházely i civilní letadla s cestujícími.
Mluvčí též sděluje, že stojí za zmínku, že chování izraelských pilotů se značně liší od chování pilotů amerických, kde existuje nejen přesný varovný systém ale i vzájemná komunikace mezi stroji přímo ve vzduchu po celé Sýrii.
Ke konci ruské MO tvrdí, že Rusko nikdy neporušilo žádné dohody vůči Izraeli, naopak jeho vojenská policie na základě oboustranných dohod podporuje jednotky OSN na golanských výšinách a Rusko též garantovalo ve spolupráci s Teheránem (který prý zdůraznil, že nemá žádné agresivní plány proti Izraeli) odsun veškeré íránské raketové techniky za Izraelem požadovanou hranici 140 km. Rusko též vždy vyhovělo prosbám Izraele aby zastavilo dodávky „citlivé“ technologie do Sýrie.
Zajímavá též je informace, že Rusko na žádost Izraele vytvořilo speciální tým na vyhledávání „pozůstatků“ izraelských vojáků na syrském území ovládaném IS.
