Turecká armáda v první fázi útoku na severní Sýrii postupuje překvapivě opatrně a sofistikovaně. Je vidět obrovský pokrok v taktice a strategii od tažení v Afrinu minulý rok. Přímý útok zaměnila za osvědčenou ruskou taktiku obchvatu používanou SAA. Aby se vyvarovala těžkých bojů v urbanizovaných oblastech s velkými ztrátami, použije obchvatný manévr k odříznutí zásobovacích tras a následné „vyhladovění“ obránců zjednoduší dobývání.
Turecko nelze v žádném případě podceňovat, to nejsou Arabové a islám používají velice chytře, kdo nevěří ať se jede podívat na Slovensko do Štúrova, přes řeku je možno spatřit pobořené minarety z doby osmanské říše.
Turecko má jeden zásadní problém, který ho omezuje v cestě stát se lokální supervelmocí – tedy novodobou osmanskou říší. To je nedostatek surovin, zejména ropy. Zde je kořen konfliktů s EU v oblasti Kypru, kde si Turecko asertivně (dle mezinárodního práva nelegálně) nárokuje obrovské naleziště zemního plynu.
Ovšem právě zahájená operace v severní Sýrii otevírá Turecku jiné řešení. Poměrně nyní na dosah jeho armády se nacházejí syrská největší ropná pole, která jsou nyní pod kontrolou kurdských jednotek SDF. V generálním štábu turecké armády musí být známo, s jakou (relativní) lehkostí obsadily jednotky SDF s pěchotními zbraněmi a pouze za asistence amerického letectva, celou rozsáhlou oblast plnou černého zlata.
Turecko může v případě, že ofenzíva v severní Sýrii půjde dobře, zvážit postup a ovládnutí této nejbohatší oblasti Sýrie. Je možné, že se zde hraje mnohem vyšší hra. Náhlé zkrotnutí assadova režimu, který v podstatě již celou oblast severní Sýrie odepsal znamená, že došlo zřejmě k rozhodnutí na vyšší úrovni. Je zcela možné, že karty byly rozdány na úrovni Putin – Erdogan. Pro Rusko je klíčové zabezpečit syrskou provincii Latakia (klíčová námořní a letecká základna ve středomoří) tím, že dostane pod kontrolu provincii Idlíb a s konečnou platností zbaví Sýrii džihádistické opozice tamtéž. to se nyní možná uskuteční, Turecko přesouvá své džihádisty právě na sever proti Kurdům.
Ropné bohatství na východě je sice příjemný bonus ale po zkrachovalém pokusu syrských oligarchů za pomoci ruských žoldnéřů, je pro Rusko mnohem výhodnější, pokud to nemůže mít tak ať to má spojenec a hlavně ať to nemá USA. Navíc je benefit turecké kontroly celé oblasti vykořenění Íránu, který je sice též spojenec ale mnohem více nevypočitatelný a tudíž nevítaný, protože na rozdíl od Turecka, jeho islámský fanatismus není hraný. Navíc rodina tureckého prezidenta má již značné zkušenosti z dob IS s logistikou a využitím syrského ropného bohatství.
Jinými slovy, býti Turky a vidět, jak mi svět včetně RB OSN jde na ruku, mrknuli bychom se jižním směrem. Terén je zcela rovný, ideální pro rychlé mobilní operace s podporou letecké techniky NATO. Jednotky SDF nemají šanci stejně jako neměli IS. A arabské kmeny v místě, možná jejich starší si rychle ještě vzpomenou na vyprávění otců a dědů, jak se chovat k osmanské vrchnosti. Turecký prezident Erdogan se netají tím, že on by byl mnohem lepší vládce než místní Arabové a, že Turecku historicky patří území od moře až po Mosul. Z hlediska Evropy by na první pohled byla jedna mocnost, která by ovládla současný celý chaotický a nebezpečný islámský prostor a ten by tvrdě kontrolovala, možná dobré řešení. Ovšem historie je neúprosná a znovu, jeďte se podívat do Komárna a zamyslete se, zda by se novodobá osmanská říše u toho Mosulu zastavila.
Vše záleží jak rychle bude TSK postupovat a jaké budou turecké ztráty v této operaci. Nedovedeme přesně odhadnout tuto úroveň, jen víme, že ten „level“ citlivosti je jaksi mnohem níže než v západní společnosti. No a to George Friedman před mnoha lety předpovídal, že Turecko se stane supervelmocí a Polsko bude vojensky nejmocnější země Evropy.
Toto je strategické myšlení – sledujte Strategické Myšlení. Nadávat nám můžete, pokud se předpovědi nevyplní, ale jak už z článků víte, 90%+ se vyplní.
