Jeden z největších vojenských úspěchů všech dob – tak hodnotí někteří vojenští historici situaci, kdy koncem léta před 100 lety ovládli českoslovenští legionáři jih Ruska a téměř celou strategicky důležitou železnici, Transsibiřskou magistrálu, čímž kontrolovali téměř celou Sibiř a tedy téměř většinu rozlohy Ruska.
Ruskou armádu bolševici rozložili v roce 1917. Rudé gardy měly pár tisíc bojovníků. V celém Rusku nebylo vojenské síly, která by stála za řeč kromě 40 000 československých legionářů. Byli to zběhové z Rakousko-uherské armády. Nebo také dobrovolníci bojující na straně bolševiků a poté proti nim. Záleží na tom, z jakého úhlu pohledu se díváme na dějiny. Plány československých bolševiků, že z Legií odejde do Rudé armády 15 000 mužů, byly mylné. Za dva měsíce agitace získala Rudá armáda z českých řad jen 150 mužů.
Neúspěch agitátory přiměl ke slovním útokům na Radu, Masaryka a vedení Legií. Současně bolševici verbovali zajatce Ústředních mocností do Rudé armády. Obrovský vliv v místních sovětech a jednotkách Rudé armády získali Maďaři a Němci, na mnoha místech tvořili až 80 % jednotek, nepřátelští vůči Československým legiím. Většinu vlaků s Legionáři bolševici nepustili dál, nesplnili tak dohodu o propuštění Čechoslováků z ruského území, a neustálé kontroly a požadavky na odevzdání dalších a dalších zbraní ohrožovaly bezpečnost samotných vojenských transportů.
Vedení Legií ztratilo důvěru v Moskvu, bolševiky a jmenovitě vojenského komisaře Lva Trockého. Rozhodlo se zajistit průjezd Sibiří vlastními silami. Začátkem května 1918 se situace zhoršila. Lev Trockij se rozhodl, že Legie, které ještě nejsou ve Vladivostoku, z Ruska neodjedou a budou rozpuštěny a vojáci začleněni do Rudé armády, neposlušný zbytek bude pracovat v průmyslu.
Bolševici se 7. května neúspěšně pokusili zajmout nejbojovnějšího muže Legií, tehdy kapitána Radolu Gajdu, který vyvázl jen proto, že byl ozbrojen.
- května bolševici obsadili kanceláře Českoslovenké národní rady v Moskvě a zatkli Prokopa Maxu.
Incident v Čeljabinsku mezi Maďary a Čechy byl záminkou, aby sovětští bolševici zajali české vojáky a důstojníky. Legionáři poté odzbrojili místní jednotky rudých a obsadili město.
- května se v Čeljabinsku rozhodlo, že cílem je Vladivostok. Československé legie ujistily, že se nebudou vměšovat do vnitřních záležitostí Ruska.
-
května rozkazuje Lenin rozpuštění Legií silou a osobně v agituje na veřejnosti proti Legiím. Při tom ho postřelila eserka Fanny Kaplanová, čímž začalo období Rudého teroru.
-
května bolševici zaútočili proti československému vlaku na stanici Marianovka nedaleko města Omsk. V noci legionáři, částečně beze zbraní, zaútočili na kasárny a sklady bolševiků a po vyzbrojení převzali kontrolu nad klíčovými body Transsibiřské magistrály.
Začaly tvrdé boje obzvlášť s Němci a Maďary, tvořícími většinu tehdejší Rudé armády. Čechoslováci zajaté bolševiky rozdělovali – Rusy obvykle propouštěli, ale Maďary, Němce a české bolševiky popravovali. Stejně postupovali i jejich protivníci. Tvrdé boje trvaly po celou dobu přesunu do Vladivostoku až do 7. února 1920.
Českoslovenští legionáři dobyli všechna velká města Sibiře, ovládli celou Transsibiřskou magistrálu v délce 8000 kilometrů včetně převozu přes Bajkal. Obsadili 39 ze 40 tunelů okolo tohoto obrovského jezera, ačkoliv je němečtí inženýři pod vedením bolševiků zaminovali. Japonci nakonec pomohli Čechoslovákům při obsazení železničních uzlů nad Vladivostokem a při bojích na Ussuri i dobytí Chabarovska
Z Vladivostoku se na spojeneckých a prvních československých lodích dopravili legionáři do Československa. Poslední transport opustil Rusko 2. září 1920.
Zdroj: Legiovlak a VHU
