Radikální islámská organizace Muslimské Bratrstvo (MB) je méně známá než další organizace prosazující politický islám. Ovšem to neznamená, že je méně vlivnější. Právě naopak, MB má volnější strukturu než organizace jako Al-Kaida či IS a více než ozbrojenému boji se věnuje politické práci. Díky tomu se v řadě zemích MB dostalo k moci. Například v Egyptě bylo MB po pádu totalitářského vůdce klasického střihu Hosního Mubaraka legalizováno a po volbách se stalo hlavní politickou silou, kterou zastavil až převrat vedený vojenskou juntou.
MB je dnes reálnou silou, což si uvědomují i USA, které pravděpodobně na nátlak Saúdského království plánují prohlásit MB za teroristickou organizaci. Význam MB vzrostl v poslední době díky nepokryté podpoře současného tureckého režimu prezidenta Erdogana, který je někdy dokonce díky používání znaků MB považován za tajného člena. Ovšem to je spíše přehnané tvrzení, Turecko používá MB jako prostředek ke zvýšení svého vlivu obdobně jako jiné muslimské země obdobné radikální organizace. Turecko si určitě nenechá přerůst MB přes hlavu, ostatně znaky, které Erdogan používá, jsou spíše poznávacím znakem turecké ultranacionalistické organizace Šedí Vlci. Nicméně role MB v turecké politice je velká.
Každopádně vliv MB je důležitý k pochopení situace v islámských zemích a zejména hraje důležitou roli ve vzájemných vztazích hlavních hráčů. Obecně se dá říci, že Turecko a Katar podporují MB a Saúdové i Egypt ho nazývají teroristickou organizací ohrožující jejich vlády. Podstata konfliktu mezi Tureckem a Saúdskou Arábií bylo též údajné členství na saúdské ambasádě zavražděného Džamála Chášukdžího v MB.
Organizace Stratfor zpracovala zajímavou grafiku, znázorňující aktuální politický vliv MB v jednotlivých zemích:
