I přes ztrátu území islámského státu v Iráku a Sýrii, stále více se rozšiřující Salafisticko-džihádistické hnutí není zdaleka poraženo. Tato zpráva je sestavena ze souboru dat o skupinách bojovníků od roku 1980 do roku 2018, včetně IS a Al-Káidy. Zjišťujeme, že počet Salafisticko-džihádistů v roce 2018 poněkud klesl oproti roku 2016 ale stále je skoro nejvyšší od roku 1980.
Regiony s největším počtem bojovníků jsou Sýrie (mezi 43 650 a 70 550 bojovníky), Afghánistán mezi 27 000 a 64 060), Pákistán (mezi 17 900 až 39 540), Irák (mezi 10.000 a 15.000), Nigérie (mezi 3.450 a 6.900) a v Somálsku (mezi 3 095 a 7 240). Údaje o ozbrojených útocích naznačují, že v Sýrii a v Iráku je stále vysoké úrovně násilí od salafistických džihádistických skupin spolu s významným násilím v takových zemích a regionech, jako je Jemen, Sahel, Nigérie, Afghánistán a Somálsko.
Tato zjištění naznačují, že existuje velký počet bojovníků Salafisticko-džihádistických a jejich spojenců ochotných a schopných používat násilí k dosažení svých cílů. Každý prezident USA se od 11. září pokoušel v určité míře odklonit prostředky od boje proti terorismu a dnes se situace nijak neliší. Vyrovnávání priorit národní bezpečnosti v dnešním světě musí probíhat postupně. Pro Spojené státy není problém, že činitelé USA přesměrovali pozornost a zdroje na řešení státních nepřátel, jako je Rusko, Čína, Írán a Severní Korea. Tyto země představují legitimní hrozby pro Spojené státy doma i v zahraničí. Spíše by ale byla chyba prohlásit vítězství nad islámským terorismem příliš rychle a v důsledku toho přesunout příliš mnoho zdrojů a příliš mnoho pozornosti pryč od teroristických skupin v situaci, kdy hrozba zůstává vysoká.
Celá zpráva organizace Center for Strategic and International Studies (CSIS) i ke stažení v PDF zde:
