Politická a bezpečnostní situace v Kazachstánu která se rozvinula z občanských protestů proti velkému růstu cen energií, a to zejména LPG zůstává napjatá. Alma-Ata, nádherně položené město založené ruskými architekty ve stylu horských lázní se stalo centrem zuřivých bojů mezi strážci zákona a radikalizovanými skupinami. V noci na dnešek i po celý den byly v některých částech města slyšet výbuchy, policie a armáda zahájily operaci na vyčištění metropole od skupin výtržníků a podněcovatelů masových nepokojů mezi nimiž se nacházeli i dle nezávislých záběrů dobře ozbrojení militanti.

Jestliže v prvních dnech nového roku vše začalo protesty proti zdražování plynu, pak to, co se dělo následně přerostlo v něco vážnějšího. Ani poměrně rychlé vládní sliby k uspokojení požadavků občanů a demise vlády nepomohly zastavit lidové nepokoje a ty přešly do ještě tvrdší a agresivnější fáze.

Jak je mnohokrát zdokumentováno po celé republice byly zaznamenány případy rabování obchodů včetně obchodů se zbraněmi, ale to vše se neomezilo jen na rabování, ale začaly útoky na vojenské objekty. Navíc existují důkazy, že protivládní síly podněcující občanské protesty jsou poměrně dobře vycvičené, mají své vlastní odstřelovače a vlastní komunikační kanály. V jejich činech je odborníkům na mezinárodní bezpečnostní problematiku stále zřetelněji rozeznáván rukopis radikálních islamistů, jehož projevem je brutální odveta na představitelích zákona a pořádku. To zdá se potvrzují i informace o uříznutých hlavách policistů a vojenských kadetů o kterých informovala média.

Např. Boris Rožin, vojenský expert a publicista v rozhovoru pro mezinárodní agenturu FAN k tomu poznamenal, že pobočky různých extremistických islamistických skupin působí v Kazachstánu, stejně jako v zásadě v jakékoli jiné středoasijské republice. Podle jeho názoru mají díky aktivitě bezpečnostních sil takové skupiny zpravidla omezené schopnosti, ale chaos a nestabilita vyvolaná protesty a nepokoji jim otevírá nové možnosti jako je např. ukořistění zbraní, vybavení, peněz a dalších prostředků materiálních hodnot a důležitých zdrojů.

   „Pokud úřady ztratí kontrolu nad určitými oblastmi, zejména horskými, je docela možné očekávat například vytvoření základních táborů ozbrojenců včetně pokusů uvalit různé daně na místní obyvatele a obchodníky, jak tomu obvykle bývá ve fázi tzv. předteritoriální kontroly, kdy se ozbrojenci postupně snaží na dobytých územích ustavit své kvazistátní struktury. Přirozeně toto bylo možné právě kvůli chaosu, korupci a neschopnosti úřadů která byla běžná v Kazachstánu celé období, “ řekl expert. Nicméně dodal, že po tvrdém zásahu armády a obnovením pořádku očekává, že militanti se opět stáhnou do pozadí a do svých horských základen ale budou mít již výzbroj a zdroje, které získali během období nepokojů.

Situace v Kazachstánu přitom nevyhnutelně ovlivní státní bezpečnost a schopnosti ministerstva vnitra, což způsobí pokračující hrozbu ze strany radikálních islamistů. Již dříve sám prezident Kasym-Žomart Tokajev připustil, že tajné služby země nejsou na podobné výzvy připraveny. Na tomto pozadí se analytik domnívá, že v blízké budoucnosti je nutné požadovat zintenzivnění spolupráce mezi zeměmi Střední Asie a zjevně Ruskem (tedy větší role Moskvy než doposud – pozn. SM).

Nepochybně další výsledek nepokojů v Kazachstánu bude to, že vystrašené středoasijské režimy v bývalých republikách SSSR budou donuceny se blíže přimknout k Rusku.

Odkud pocházejí radikálové v Kazachstánu?

Zatím neexistuje dostatek informací abychom to mohli s jistotou potvrdit, nicméně náznaky potvrzují, že někteří z nich mohli v zemi skončit v důsledku aktuálně probíhající protiteroristické operace v Afghánistánu prováděné novou vládou Tálibánu. Jak se po odchodu US Army zvýšil počet útoků radikálních džihádistů z Islámského státu Chorásán (ISKP), regionální odnož Islámského státu v Afghánistánu, Tálibán stále zvyšuje bojový tlak proti nim, což může vést k tzv. migraci ozbrojenců do jiných sousedních zemí. Je také třeba připomenout, že bojovníci ISKP v Afghánistánu do jisté míry pocházejí ze Syrské arabské republiky (SAR).

Navíc v samotném Kazachstánu, jako ve všech republikách střední Asie, je docela velký počet ozbrojenců, kteří se vrátili po porážce IS v Sýrii. Mnoho z nich žije v jižních oblastech Kazachstánu, kde jsou radikální islámské nálady dostatečně silné. To znamená, že se tito lidé vracejí a například pod rouškou kazatelů někde v mešitě, nebo dokonce banálně prostřednictvím sociálních sítí, hledají a postupně nabírají příznivce. A to ani nemluvíme o ze zahraničí organizovaných tzv. spících buňkách. Ze zkušeností z disfunkčních států víme, že právě období nestability je důvodem aktivizace členů „spících buněk“, zapojují se do protestů a postupně mění jejich směr. Vždy platí, že pokud se obyčejní lidé v kterékoliv disfunkční zemi postaví za nějaká ekonomická práva, pak jsou radikálové nasazeni do protestu jako provokatéři a vrhnou se na témata, která potřebují: boj za islámský stát, opozice vůči nemuslimům. Vnucují svou agendu a ve skutečnosti upravují a řídí protesty zevnitř.

Pokud si na základě dostupných informací sestavíme obrázek o situaci v Kazachstánu ihned si všimneme slabosti organizačního jádra kazašských demonstrantů – mezi nimi není žádná srozumitelná struktura bojující za konkrétní věci. Nebyli ani žádní jasní vůdci. Snahy bývalého člena kazašské vlády, bankéře a oligarcha Muchtara Abljazova se sice z Paříže snažili o nějakou koordinaci protestů, ale nemohly mít velkou odezvu.

Na tomto pozadí se procesy probíhající v zemi staly snadno manipulovatelnými, jak pro vnější hráče jako je například Turecko, tak pro radikální islamisty usilující o dosažení svých subjektivních cílů v rámci nepokojů.

Tyto snahy můžeme identifikovat v organizování útoků na objekty, kde lze získat přístup ke zbraním a velkému materiálnímu majetku, který opět poslouží pro dlouhodobý rozvoj buněk militantů nebo celých skupin.

Pravděpodobně tyto skutečnosti jsou i důvodem k poměrně vlažnému přístupu k tvrdému potlačení protestů ze strany USA a EU byť nějakou roli může hrát propojení špiček USA i EU na peníze kazašského režimu.

Je však příliš brzy říci, že konfrontace v Kazachstánu je u konce – v řadě regionů stále pokračují násilné střety.

Komentuj
(Visited 790 times, 1 visits today)