Zajímavý článek o důvodech nepokojů v Kazachstánu vyšel na síti Telegram. Bývalý ministr vnitra a národní bezpečnosti a předseda vlády Kyrgyzstánu v letech 2005-2007 Felix Kulov komentoval události v Kazachstánu:

„Soudě podle oficiálních zpráv se situace v Kazachstánu postupně vrací k normálu. Do značné míry k tomu přispělo několik faktorů: tvrdý postoj Tokajeva vůči provokatérům, nasazení mírových jednotek ze zemí OSKB a hlavně zákulisní „vyjednávání“ mezi Nazarbajevem a Tokajevem.

O uzavření dohody mezi klany mezi Nazarbajeva a Tokajeva svědčí i opětovné dosazení Samata Abiše, nazarbajevova synovce, do funkce zástupce šéfa „Bezpečnostní rady státu (KNB – která v podstatě ovládá silové složky včetně tajné služby), aby uklidnil své ozbrojené „provokatéry“. Není žádným tajemstvím, že Samat spolu s dalším Nazarbajevovým synovcem Kairatem Satybaldievem ovládali mnoho trhů a zejména ten, který se nachází na výjezdu z Alma Aty směrem na Biškek. Kontrolovali trhy prostřednictvím rozsáhlých zločineckých struktur, které pro ně pracovali a mezi jejich zaměstnanci bylo mnoho osob zejména ze středoasijských republik bývalého SSSR.

Proto je mezi zatčenými mnoho cizinců. Údajně dle některých zpráv tyto kriminální gangy násilím a hrozbami donutily hostující gastarbeitery z řad Uzbeků, Tádžiků a Kyrgyzů k účasti na protestních akcích a tito často nevzdělaní a daleko od politiky si nemohli plně uvědomit politické důsledky svých činů.

Dle dalších informací od Kulova prý tehdejší šéfové KNB Kazachstánu Massimov a Samat Abiš organizovali tábory, kde se vycvičili militanti o které by se mohli opřít při konfliktu s politickými odpůrci Nazarbajeva. Jednou z oblíbených metod islámských zemí je právě použití „vousatých mužů“ proti ostatním „vousáčům (džihádistům)“ podle zásady „vytlouct klín klínem“.

Podle jedné verze přišel prý přímo od Nazarbajeva ústní pokyn (v takových případech se nikde nic písemně nezaznamená) Massimovovi a Abišovi, aby použili tyto tajné džihádistické jednotky k diskreditaci pokojných shromáždění prostřednictvím různých ozbrojených provokací. Řezání hlav a další ukrutnosti jsou již vlastní iniciativou „vousáčů“ a průvodním jevem použití džihádistů v politickém boji.

Tokajev se na těchto provokací údajně nepodílel ale přijaté rozkazy od Nazarbajeva nebyly změněny dvěma šéfy KNB z okruhu Tokajeva, protože KNB byla přímo podřízena Nazarbajevovi, který zastával post předsedy Rady Národní bezpečnosti. Když se prý Tokajev dozvěděl o této tajné „provokační operaci“ která vedla k mnoha obětem, projevil rozhodnost a nechal propustit a zatknout Samata Abiše a Massimova, což se pak objevilo i v médiích.

Následně prý Nazarbajev v důsledku „vyjednávání“ „dobrovolně“ opustil svůj doživotní post předsedy Rady Národní bezpečnosti a hned poté byl jeho synovec znovu dosazen do své předchozí funkce a když dal údajně své slovo, že udělá vše, aby své „džihádisty“, kteří se mezitím vymkli kontrole, zastavil. Bylo též údajně dohodnuto, že jakmile Samat Abiš splní co slíbil, odstoupí ze své „vlastní“ vůle z funkce a stáhne se z politiky.

V prvních dnech ozbrojených provokací Tokajev oznámil, že v Kazachstánu útočí asi 20 000 ozbrojených mezinárodních teroristů. Později byl tento výrok z jeho tweetů odstraněn a je tedy jasné, že tato informace byla přehnaná. Nicméně i pokud předpokládáme, že toto číslo bylo více než desetkrát nadhodnoceno, pak i 400-500 dobře vycvičených a organizovaných ozbrojených bojovníků je vcelku impozantní síla.

Ze slov Felixe Kulova si tedy můžeme vcelku učinit poněkud lepší obrázek co se tedy v Kazachstánu víceméně mohlo stát.

V zemi vypukly oprávněné protesty naštvaného a nespokojeného obyvatelstva spuštěné razantním nárůstem cen energií. Tyto protesty chtěly oba hlavní kazašské kriminální klany využít ve svůj politický prospěch a svrhnout protivníka. Klan Nazarbajeva se pokusil ke zničení protivníka využít džihádistické skupiny, které tajně podporoval a cvičil v horských oblastech země. Minimálně část těchto „vousáčů“ se ale vymkla kontrole a začala prosazovat svůj směr protestů. Tokajev se obrátil k Moskvě a požádal o pomoc k udržení své pozice a zřejmě přislíbil Kremlu větší oddanost než jeho předchůdce Nazarbajev. Intervenční jednotky zemí OSKB zajistily hlavní mocenské body a vyjednávání šéfů klanů mezi Nazarbajevem a Tokajevem pak dospělo k nějaké dohodě, kde se zřejmě přerozdělila moc a vliv nad různými oblastmi země.

Zdá se, že vítězem je především Tokajev a následně i Putin, neboť vystrašení mocipáni v Kazachstánu se nyní budou více opírat o ruského medvěda a nebudou mít minimálně pár dalších let zájem o nějaké dobrodružství s nezávislostí.

Komentuj
(Visited 792 times, 1 visits today)