Vojáci USA se podobně jako kdysi vojáci armády SSSR stahují z Afghánistánu a Talibán zdvojnásobuje své úsilí o znovudobytí země vojenskou silou s cílem znovuobnovení islámského emirátu. Otázkou nyní není to, zda bude Talibán nadále vést válku proti oslabené afghánské vládě, otázkou je jakým způsobem bude probíhat.

Dle názoru mnohých pozorovatelů a vojenských analytiků není již žádných pochybností o tom, že se blíží další silná ofenzíva Talibánu po celém Afghánistánu. Po srovnání jednotlivých názorů je možno říct, že existují v podstatě čtyři nejpravděpodobnější scénáře, jak se nyní bude válka v Afghánistánu dále vyvíjet. Níže jsou uvedeny dle pravděpodobnosti:

Rychlý kolaps: Bezpečnostní situace se náhle zhorší v důsledku rychlé a silné ofenzívy Talibánu, což způsobí kolaps afghánské vlády a – nebo armády. Talibán v krátké době převezme kontrolu nad jihem, východem i západem země a bude pokračovat v útoku, aby se v dalších měsících pokusil dobýt Kábul a obsadit sever.

Konsolidace a odpor: Afghánská vláda zkonsoliduje své linie a opustí oblasti, které je těžké bránit a soustředí se pouze na území, kde má velkou šanci na úspěšné udržení své přítomnosti. To by mohlo znamenat, že Talibán znovu získá kontrolu nad jihem, východem a západem země ale afghánská vláda uhájí oblast hlavního města a použije své síly ve snaze vyčistit od jednotek Talibánu sever.

Pomalý pád: Afghánská vláda a armáda zůstanou soudržné a Talibán nebude schopen soustředit dostatečné síly, aby dobyl najednou další provincie. Afghánská vláda však bude nadále pomalu a postupně ztrácet menší či větší oblasti země obdobně jako se to děje v současnosti.

Tvrdá obrana: Afghánská vláda se sjednotí, zajistí si zahraniční podporu v návaznosti na nadcházející bezpečnostní vakuum po odchodu USA a povede tvrdý boj proti Talibanu, udrží si pozice v celé zemi.

Výše uvedené scénáře nejsou ale mantrou, mohou být modifikovány nepředvídatelnými událostmi. Například může dojít k velkému teroristickému útoku proti USA což může donutit Západ, aby v Afghánistánu zůstal a navýšil počet vojáků. Případně se USA podaří vyjednat a zajistit velké základny v sousedních zemí a budou schopny poskytovat afghánské vládě silnou leteckou podporu. Obě varianty by ale nakonec spíše vedly stejně ke scénáři „Pomalý pád“.

Taktéž je možný vojenský převrat, při kterém bude současná zkorumpovaná vláda svržena, a to by mohlo vést k rychlému kolapsu nebo scénáři konsolidace a boje, podle toho, jak se převrat odehraje.

Pokud však situace v Afghánistánu zůstane na současné trajektorii a USA dokončí svůj ústup, první, druhý a třetí scénář jsou mnohem pravděpodobnější než čtvrtý. Vzhledem k nedostatečnému výkonu afghánské vlády a armády za poslední desetiletí je těžké si představit, že afghánské síly, které utrpěly těžké ztráty, magicky bez podpory USA změní situaci a zmobilizují celonárodní tuhý odpor.

Daleko pravděpodobnějším scénářem je, že afghánská vláda bude nucena opustit velké oblasti země, aby bránila oblasti, které jsou hájitelnější.

Afghánská vláda je pod velkým tlakem, neboť mocenská základna Talibánu již není omezena jen na jih a východ, jak tomu bylo do začátku až do poloviny dvacátých let. Jen za poslední tři roky, tedy od roku 2018, Talibán zdvojnásobil počet okresů, které kontroluje (dnes 88, oproti 45) a které jsou sporné (213 dnes, oproti 117). S pomocí Al-Káidy zahrnul Talibán do svých řad několik uzbeckých a tádžických džihádistických skupin, jako je bývalé Islámské hnutí Uzbekistánu, Unie islámského džihádu, Kaitbat Imam Bukhari a Jamaat Ansarullah. To pomohlo skupině uskutečnit útoky do provincií, jako je Badachšán. To mělo již před mnoha lety rozeznít poplašné zvony v americké vojenské a zpravodajské komunitě.

Kdysi ústředí Severní aliance v jejím boji proti Talibanu před 11. zářím je Badachšán nyní baštou Talibánu. Afghánští představitelé tvrdí, že 22 z 27 okresů Badachšánu je akutně ohroženo Talibánem a jeho spojenci z řad Al-Káidy. Stručně řečeno to znamená, že Talibán nyní útočí na 22 z těchto 27 okresů. Před patnácti lety bylo nemyslitelné, že by se Badachšán mohl stát jednou z ohrožených provincií v zemi.

Totéž platí pro západní provincie. Talibán dosáhl velkých zisků v Badghis, Herat, Farah a Nimruz.

Situace je obzvláště ponurá v jižním a východním Afghánistánu. Helmand, Kandahar a Uruzgan jsou nyní hlavními baštami Talibánu, stejně jako Ghazni, Zabul, Paktia, Paktika, Khost a Nangarhar. Ve východním Afghánistánu jsou oblasti Wardak a Logar, vstupní brány do Kábulu označeny jako velmi sporné, což většinou znamená, že mimo větších center vše další ovládají bojovníci Talibánu.

Talibán měl poměrně potíže se obsazením oblastí v centrálních provinciích Kábul, Ghor, Daykundi, Baymian a Parwan, ale i v těchto provinciích Talibán obsadil jednotlivé okresy nebo zahájil velké útoky. Talibán též pravidelně útočí a provádí atentáty v hlavním městě Kábulu.

ANDSF nemůže absolutně vůbec ubránit celý Afghánistán, aniž by riskovala, že bude totálně poražena. Talibán používá taktiku „guerillového“ boje proti afghánské armádě a policii, které mají jednotky roztroušeny v malých základnách a kontrolních stanovištích ve snaze bránit celou zemi. Talibán a jeho spojenci z Al-Káidy jsou schopni snadno přemoci tyto malé základny a následně dobýt centra oblastí.

Afghánská komanda speciálních jednotek, vysoce schopné síly vycvičené USA, jsou tak roztažené po celé zemi a jsou nuceny převzít role, na které nejsou vycvičeny, například zajišťovat statickou bezpečnost v okresních centrech. Navzdory solidnímu výcviku a pokročilým zbraním tak tyto elitní jednotky afghánské armády Talibán často porazil v několika střetech.

To vedlo k poklesu morálky a odhodlání afghánských vojáků a policistů. Afghánský bezpečnostní personál tak běžně opouští své základny nebo se vzdává Talibánu, místo aby riskoval smrt při obraně svých pozic. Trvalé po sobě jdoucí ztráty v jednotkách ANDSF, které se ocitly bez americké vzdušné podpory a bez speciálních operací na jejich záchranu, mohou vést k masovému zběhnutím nebo k rozkladu celých vojenských jednotek. Některé jednotky mohou i s výzbrojí opustit ANDSF a spojit se s místními vojenskými vládci za účelem obrany svého domovského území. Avšak mnohé jednotky mohou hromadně přeběhnout přímo k Talibánu.

Talibán držela pod kontrolou pouze hrozba a pravidelné útoky amerických vzdušných sil a jednotek speciálních operací. Po létě 2021 již nebude americká armáda schopna zachraňovat ANDSF z taktických a strategických neúspěchů.

ANSDF bude muset konsolidovat pozice, aby udržela oblasti, které mají vyšší šanci na obranu. To znamená, že bude muset minimálně stáhnout své síly z jihu a východu a přesunout je do středu země a na sever. ANDSF se sice může rozhodnout bránit části západních oblastí, ale to se pravděpodobně ukáže jako velmi obtížné. Všichni se shodují, že pokud se ANDSF rozhodne tříštit síly a bránit jih a východ, riskuje, že bude rychle poražena.

Taktická a strategická situace ANDSF v celé zemi je špatná. Na jihu a východě země je však situace mnohem horší než špatná. Talibán si je této skutečnosti dobře vědom a pravděpodobně podle toho přizpůsobí svoji vojenskou strategii ve velmi blízké budoucnosti.

Komentuj
(Visited 208 times, 1 visits today)