Mnoho informací nezávisle na sobě potvrzuje zvyšování napětí na Východní Ukrajině – tzv. Donbase. Je nutno bát se obnovení nepřátelství na Donbase? Existují jasné znaky stupňující se eskalace. Je tedy blízko nová válka na Východní Ukrajině?

Zde jsou nesporné znaky stupňujícího konfliktu:

1. Ostřelování separatistických území Donbasu ukrajinskými jednotkami se v posledních dnech zvýšilo asi 5krát oproti normální situaci

2. Začalo taktéž úmyslné ostřelování obytných budov v Doněcku, k čemuž už dlouho nedošlo. Cílem je zřejmě vypudit poslední civilní obyvatelstvo ze zóny možných bojových operací.

3.Kyjev jednostranně zrušil (přestal se účastnit) pravidelná jednání tzv. kontaktní skupiny k provádění minských dohod.

4. Před 3 týdny se konalo zasedání Ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany, po kterém bylo oznámeno, že Kyjev připravil tajný plán B na konečné vyřešení separatistických otázek. Všichni pozorovatelé se domnívají, že plán B je obnovení bojových akcí. Minulý týden potvrdil poslanec Verchovne Rady Ukrajiny ze strany „Opoziční platforma – Za život“ bývalý náměstek ukrajinského generální prokurátora Renat Kuzmin aktivní přípravy Ukrajiny na vojenské akce proti Krymu a Donbasu a stěžoval si, že představitelé Kyjeva odmítají dodržovat minské dohody.

5. Separatistickým jednotkám LPR a DPR byly vydány rozkazy, kde se poprvé po mnoha měsících povoluje zahájit palbu na pozice ukrajinské armády (ZSU) v plném rozsahu až do potlačení palebných ohnisek. Před tím bylo po mnoho měsíců zakázáno vojskům DPR a LPR reagovat plnou silou na ostřelování a útoky ZSU.

6. Mnoho informací zejména ze sociálních sítí potvrzuje masivní přísun těžké techniky ukrajinské armády směrem k Donbasu.

7. Ráno 5. března na přicházejí z Doněcka již konkrétní znepokojivé zprávy. Např. vojenský zpravodaj Andrej Ruděnko na svém telegramovém kanálu „Reporter Rudenko“ uvádí, že jednotky separatistů, tzv. Lidové milice DPR utrpěly těžké ztráty ve směru Gorlovka. Původně se mluvilo o jedné oběti, ale další účty na sociálních sítích naznačují až desítky mrtvých a zraněných. Tyto informace nelze přesvědčivě ověřit, orgány separatistů potlačují zveřejňování mimo oficiální zdroje.

Taktéž ve směru Debalcevo vojáci 59. brigády ozbrojených sil Ukrajiny z pozic v oblasti vesnice Luhaňskoje provedli průzkum bojem za použití ručních zbraní proti pozicím Lidových milicí LPR v oblasti vesnice Nižné Lozovoje. V oblasti rajónů 92. a 80. brigády DPR byla zaznamenána aktivní manipulace s komunikačními kanály pravděpodobně od předsunutých jednotek 20. samostatného praporu elektronického boje ukrajinské armády. Elektronické rušení bylo zaznamenáno ve frekvenčním rozsahu řídicích a navigačních kanálů UAV v oblastech vesnic Zolotoje a Stanica Luganskaja což naznačuje přípravu k nasazení bojových dronů.

Podobných akcí je hlášeno mnohem více i v informacích pozorovatelů OBSE.

Existují tři hlavní možné důvody, které zmiňují analytici, proč se Kyjev rozhodl situaci na východě země náhle eskalovat:

1. Souvislost s novou americkou administrativou. Nový americký prezident (jeho okolí) vydal rozkaz přerušit minský proces a zahájit nepřátelské akce s cílem dostat Rusko pod tlak. Zelensky je nucen vyhovět. Cílem je obnovit válku na Donbasu kolem září 2021, kdy současně dojde k pokusu Washingtonu zasáhnout do voleb do Státní dumy či realizovat proopoziční nepokoje v Rusku či vytvořit tlak na zrušení projektu Nord Stream.

2. Zelensky se snaží získat podporu Washingtonu k upevnění své politické pozice a k likvidaci opozičních stran a opozičních médií. Z tohoto důvodu vyhrocuje bezpečnostní situaci na Donbasu, aby v podstatě postavil Západ před výběr, buď on anebo Rusko.

3. Zelenský vydal rozkaz k zahájení k simulovaného vojenského konfliktu na Donbasu z marketingových důvodů. Cílem je ukázat se jako silný vůdce, zvýšit si značně klesající popularitu a zároveň odvést pozornost od katastrofální ekonomické situace země.  

Naše představa o pravděpodobnosti těchto verzí je přibližně tato: 1. verze – 10%. 2. verze – 60%. 3. verze – 30%.

Zároveň je dle nás největším nebezpečím verze 2, neboť může přerůst ve větší konflikt. Moskva již vyslala signál, že se Donbasu rozhodně nevzdá a bude separatistům pomáhat všemi možnými konvenčními prostředky. Verze 3. by byla relativně neškodná a zřejmě by se omezila na lokální přestřelky a demonstrace síly.

Jaké jsou možnosti obou stran? Co lze vlastně čekat v případě rozhoření konfliktu?

V prvé řadě je nutno říci, že ukrajinská armáda (ZSU) již zdaleka není armádou roku 2014 ale kvalitně vyzbrojená a zkušená síla, kterou nelze podceňovat. Má ve výzbroji značné množství západních moderních zbraní včetně nedávno dodaných proslavených tureckých dronů Bayraktar TB2, které totálně deklasovaly ruskou vojenskou techniku během války o Náhorní Karabach. Pocit vojenské síly a západní podpory by na druhé straně mohl být pro Ukrajinu i nebezpečný, neboť lehce může vést k nebezpečnému přecenění sil, jak poznal například gruzínský prezident Saakašvili.

O přípravách armád LPR a DPR není mnoho známo, mimo snad toho, že požívají podporu Moskvy a zcela závisí na dodávkách zbraní z Ruska. Na první pohled mají separatistické síly větší sílu než mnoho zemí EU, ale to měly jednotky republiky Arcach (arménští obránci Náhorního Karabachu) tabulkově taktéž.

Ukrajinská taktika bude zřejmě spočívat v tom, že se pokusí bleskovým překvapivým útokem buďto odříznout separatisty od Ruska či je porazit dříve, než Moskva bude schopna dodat posily a výzbroj. Ukrajinské vedení přitom bude počítat s tím, že Kreml bude váhat s přímou podporou a bude posílat žoldáky či dobrovolníky – podobně jako v roce 2015. Tento předpoklad nemusí ale vyjít, pro Moskvu je toto území prioritou a v žádném případě si nemůže dovolit být zde poražena.

Jediným předpokladem, který by umožnil vítězství Kyjeva je situace, že by Moskva byla pod takovým tlakem či měla tak velké vnitřní problémy, že by nebyla ochotna separatisty účinně podpořit – tomu však nic nenaznačuje. Proti Rusku také v zásadě už moc silnější sankce nejsou reálné, zde Západ už realizoval téměř maximum.

Největší obava tedy zdá se být z toho, že by současné ukrajinské vedení mohlo spustit další sérii omezeného dlouhotrvajícího válečného konfliktu na východě, jehož výsledek mimo utrpení civilního obyvatelstva nelze nyní předvídat. Zatím se zdá, že náklady pro Ukrajinu by byly v každém případě větší než pro Rusko, neboť i přes agresivní rétoriku nové americké administrativy nelze předpokládat, že by se USA nechaly do tohoto konfliktu nějak přímo zatáhnout.   Ať tak či tak, zdá se, že Východ Ukrajiny čeká opravdu „horké jaro“

Komentuj
(Visited 294 times, 1 visits today)