Dle amerických médií, vysocí představitelé Pentagonu byli šokováni, když americký prezident Donald Trump při brífinku možností odvety za útoky proíránských šíitských milicí v Iráku, si vybral tu nejradikálnější ve formě popravy generálmajora Kásima Sulejmáního.

Dle dostupných informací nejdříve 28. prosince Trump odmítl nabízené reakce včetně dálkového zabití íránských představitelů aby 2. ledna šokoval přítomné výběrem té nejextrémnější varianty odvety.

Podle nejmenovaných představitelé americké armády, dává se extrémní řešení bezpečnostních otázek jako je například bombardování či zabíjení cizích představitelů velmi často do výběrů možností, aby existovalo srovnání a prezident mohl vybrat optimální řešení. Když vysocí představitelé Pentagonu zařadili zabití Sulejmáního na seznam možných amerických reakcí, nikdo si nemyslel, že prezident vybere právě toto extrémní řešení.

Z informací též vyplývá, že následné „omlouvání“ popravy Kásima Sulejmáního nějakou eminentní hrozbou je již jen pokus zamaskovat prezidentovo unáhlené a překvapivé rozhodnutí.

V reakci na zabití íránského velitele v neděli irácký parlament po vzrušené debatě, kde jak šíité, tak sunnité společně provolávali smrt Americe, přijal rezoluci nařizující vládě ukončit přítomnost zahraničních vojsk v zemi. Na mimořádném zasedání parlamentu vystoupil i irácky premiér Adil Abdul-Mahdi a přítomným poslancům sdělil, že Kásim Sulejmání přiletěl do Iráku jako akreditovaný diplomat, se kterým měl naplánovanou schůzku a který měl mít dopis od íránského vedení s návrhy jak deeskalovat napjaté vztahy se saúdskou Arábií.

Ukončení přítomnosti cizích a zejména amerických vojáků v Iráku ovšem nebude otázkou několika dní. V platnosti je americko-irácká dohoda a pokud se oba státy nedomluví na jejím smluvním ukončení, bude fungovat minimálně jeden rok od jejího případného jednostranného vypovězení. Smluvní ukončení pobytu amerických vojsk v Iráku již odmítl americký prezident Donald Trump, který Iráku vyhrožuje tvrdými sankcemi, pokud budou americké jednotky ze země vypovězeny. Na druhé straně ukončena je tím i činnost všech ostatních zemí fungující v rámci CJTFOIR včetně ČR a budou požádány, aby opustily Irák. Po datu oficiálního ukončení přítomnosti budou považovány cizí jednotky za okupační a nepřátelské.

Paradoxně vyhnání amerických jednotek z Iráku byl hlavní cíl zavražděného Kásima Sulejmáního a podařilo se mu to jeho spektakulární smrtí.

Americká zahraniční politika Donalda Trumpa především na Blízkém Východě je katastrofální a začíná již překonávat tu Obamovu. Zde je ovšem nutno podotknout, že to není jenom jeho vina. Trump je zahnán nesmyslnými a zákeřnými vnitropolitickými útoky těch, kteří se nedokážou smířit s volební prohrou, do kouta. Jeho výběr extrémních a spektakulárních vojenských akcí je znám a zcela odpovídá jeho naturelu. Jejich dopad, souvislosti a ani odůvodnění ho naprosto nezajímá. Zde je zajímavé sledovat, jak Trump zcela účelově ponechává omlouvání a odůvodňování schválených vojenských operací na té části administrativy, která mu je nepřátelsky nakloněná a ve své podstatě ji nutí stále více se zaplétat do lží, podvodů a mezinárodních skandálů. Trump sám má stále vždy otevřenou možnost nakonec říci: „vidíte, tohle mně doporučili..já chtěl armádu stáhnout…..“.

Co nás tedy čeká v roce 2020? Blízký Východ se místo očekávané stabilizace bude zřejmě dále propadat do chaosu a Amerika se bude nadále stahovat. V Iráku očekáváme znovu propuknutí sektářského a náboženského násilí. Očekáváme znovuzrození nějaké formy Islámského státu jako asymetrické armády financované státy zálivu, která by měla čelit íránskému vlivu. Američané možná znovu opráší projekt Kurdistánu, který je v podstatě jediná oáza stability a bezpečí pro milióny lidí v celé oblasti ale je otázka, zda jimi několikrát zrazení Kurdové nebudou radši poslouchat vábení Moskvy. Každopádně na Blízkém Východě bude v roce 2020 pěkně teplo a globální oteplování za tím stát nebude.

Komentuj
(Visited 223 times, 1 visits today)