Již několik let trvající konflikt v Nigérii mezi křesťanskými farmáři a muslimskými pastevci je podporován ze zahraničí. Konflikt, který využívají zejména islámští extrémisté, přitom hrozí přerůst v občanskou válku v této nejlidnatější africké zemi. Dle posledních informací by v současné době chtělo až 100 miliónů Nigerijců nejradši odejít do Evropy či do Ameriky. Ke konci 20tých by jich přitom mohlo být až čtvrt miliardy.

Jak píše The Telegraph, zločinecký gang operující z Turecka podporuje jeden z nejsmrtelnějších konfliktů v západní Africe pašováním obrovského množství vysoce výkonných brokovnic a jiných ručních zbraní, zjistila to studie odborníků z organizace pro kontrolu zbraní. Gangsteři propašovali tisíce zbraní do Nigérie, kde skončily v rukou milicí a skupin ve stupňujícím se násilí mezi kočovnými muslimskými pastevci a usazenými křesťanskými farmáři v severních a středních pásmech země. Od roku 2014 zemřelo více než 3 600 lidí a více než 300 000 lidí bylo nuceno uprchnout ze svých domovů. Britská výzkumná organizace Conflict Armament Research nyní dokončila podrobnou studii 148 zbraní zabavených nigerijskými bezpečnostními silami během konfliktu. Zatímco se zdá, že některé byly ukradeny nigerijským ozbrojeným složkám nebo ze zásob vyloupených během občanské války v Libyi, deset ze 148 zbraní byly brokovnice dopravené pašeráckou sítí fungující mezi přístavy v Istanbulu a Lagosu.

„Jedná se o hlavní organizovanou pašeráckou trasu, kterou provozují skupiny, které působí v Nigérii a v Turecku,“ uvádí se ve zprávě. „Velké a významné evropské zasilatelské a dopravní společnosti se nevědomky podílejí na rozsáhlých dodávkách zbraní do Nigérie organizované těmito obchodníky.“ Zajištěné zbraně ukazují značnou zranitelnost západní Afriky a sahelského regionu aktivitami pašeráků zbraní. Zatímco nigerijští celní úředníci zvýšili své úsilí v posledních letech, hranice země zůstávají průchozí. Vědci výzkumných organizací například našli mnoho iráckých útočných pušek podobných těm, které byly použity při útocích Fronty pro osvobození Maciny, což je džihádistická skupina přidružená Al-Kaidě působící v Mali. U všech zbraní byla jejich sériová čísla vymazána stejným způsobem, což naznačuje, že v obou zemích působil stejný dodavatel.

Studie dále identifikovala tři polské AK-47, které byly součástí šarží prodaných během studené války plukovníkovi Muammaru Kaddáfímu do Libye. Zbraně stejné specifikace se objevily také v Burkině Faso, Mali, Nigeru, Středoafrické republice a Nigérii, což naznačuje, jakým způsobem se zásoby po rabování libyjských povstaleckých skupin po pádu Kaddáfího nyní rozšířily po celém regionu. Záplava libyjských zbraní po celé západní Africe je všeobecně považována za faktor vzestupu džihádistického násilí v Sahelu. Nigérijský prezident Muhammadu Buhari obviňuje snadnou dostupnost zbraní také z rostoucího počtu obětí konfliktu mezi farmáři a pastevci. Napětí mezi farmáři a pastevci je způsobeno především kmenovými a náboženskými důvody ale též klimatickými změnami. Sucho v posledních letech donutilo muslimské pastevce stále více pronikat na jih na území převážně křesťanských usedlých farmářů. Tento konflikt využívají taktéž džihádistické skupiny jako je Boko Haram k radikální islamizaci.

Zakázané z Turecka pašované zbraně jako jsou opakovací brokovnice či AK-47 jsou stále více žádané, protože k ničivému účinku nevyžadují žádné zvláštní střelecké schopnosti či výcvik. Celá situace má i mezinárodně-politický přesah. Je totiž nepravděpodobné, že by pašerácké skupiny operující z Turecka neměly souhlas turecké tajné služby. Naopak, je více pravděpodobné, že tyto organizace nějakým způsobem koexistují s tajnou službou MIT a za odplatu dodávají zbraně také skupinám, které hájí turecké zájmy v zahraničí.

Celý článek zde:

Komentuj
(Visited 58 times, 1 visits today)