V poslední době se značně zpolitizovala otázka role 1 .divize Ruské osvobozenecké armády (ROA) tedy zkráceně “Vlasovců” při osvobození Prahy v květnovém povstání v roce 1945. Přinášíme mapku, která z dostupných historických zdrojů ukazuje vliv 1. divize ROA na obranu Prahy zejména v klíčových dnech 6-5. května.

Zeleně jsou označeny hlavní směry bojové činnosti jednotlivých pluků ROA (4 pluky + tankový a dělostřelecký oddíl). Zelená oblast naznačuje rozsah vlivu ROA v Praze do 23:00 7. května 1945 – nejedná se přímo o území pod kontrolou ROA ale o oblast, která byla pražskými povstalci za pomoci vlasovců “vyčištěna” od většiny pravidelných jednotek SS a Wehrmachtu.

Černě je zobrazena oblast pod kontrolou německých jednotek k 6.5 a šipky naznačují útoky zejména jednotek SS proti povstalcům. Černé šrafování pak ukazuje oblast, která byla dobyta SS po stažení vlasovců z Prahy které začalo ve 23:00 7.5.

kliknutím otevřete větší soubor

Z výše uvedené mapky a dostupných informací je zřejmé, že jednotky 1. divize ROA významně zasáhly do průběhu pražského povstání. Pokud by tato divize do bojů nezasáhla, je zřejmé, že postupující jednotky SS by nejpozději do 7.5 povstání zcela eliminovaly. I samotné jednotky SS byly nemile překvapeny přítomností “pravidelných jednotek” s těžkou výzbrojí a tanky na straně povstalců. Dále je jasné, že pokud by politické vedení povstalců pomoc vlasovců neodmítlo, zřejmě by povstalci společně s ROA byli schopni Prahu kompletně osvobodit.

Vojáci ROA byli z pohledu SSSR pochopitelně zrádci a jejich chování bylo oportunistické, když vyslyšeli volání pražského rozhlasu o pomoc, doufali, že bojem na straně pražanů si vykoupí svoji svobodu a mylně předpokládali to samé jako mnoho Pražanů, že do Prahy dorazí americké jednotky z nedaleké Plzně. Zajímavé je, že velitelství 1. divize ROA (které bylo umístěno v Sokolovně v Jinonicích nikoliv Řeporyjích) byl v kontaktu se sovětskými orgány.

Od jednotky NKVD, která byla umístěna zřejmě na západním okraji Prahy obdrželo velitelství ROA dotaz, zda je 1. divize schopna vyčistit Prahu od SS. Pak se důstojník NKVD kapitán Sokolov ptal, zda může hlásit do Moskvy, že ROA jde do boje za soudruha Stalina a za Rusko. Na to velitel pluku ROA Archipov odpověděl “Za Rusko ano. Ne za soudruha Stalina”.

Následně dne 7.5 radiostanice 1.divize ROA obdržela tento radiogram z ústředí NKVD:” Veliteli 1.D. gen. Buňačenkovi. Navrhuji aby jste odmítl jakoukoliv pomoc od Američanů. Praha má být ruská a nikoliv Americká. Podepsán zplnomocněnec NKVD pro Československo Nikoforov”.

Chování zejména politického vedení pražského povstání vůči Vlasovcům je však ostudné. Jakmile povstalcům otrnulo a vojenská situace povstání byla za pomoci Vlasovců zdánlivě stabilizovaná, čeští politici vyděšení například nápisy na tancích ROA “smrt Hitlerovi, smrt Stalinovi” okamžitě vymýšleli způsob, jak se “zachránců” rychle zbavit. Vedení České Národní Rady (ČNR) nařídilo po celodenním “projednávání” večer dne 7.5 odeslat veliteli 1. divize ROA dopis s poděkováním a odvysílat v pražském rozhlase omluvné vyjádření směřované “sovětským osvoboditelům”: “ČNR prohlašuje, že akce gen. Vlasova proti německým vojákům je vlastní záležitostí těchto jednotek a ČNR nemá s nimi žádnou politickou dohodu……”

Chování ČNR vzalo velení ROA jako svoji urážku a generál Bunačenko nařídil okamžité stažení všech jednotek ROA z Prahy směrem k demarkační čáře USA ke 23:00 dne 7. května. Ještě během noci také většina vojáků ROA Prahu opustila. Boje do kterých se Vlasovci zapojili v Praze ještě ráno 8. května byly již jen obranné akce zadního voje krycího ústup a nebo soukromá aktivita několika málo jedinců, kteří doufali, že se tak schovají či vybojují svobodu.

Co se týče současné situace, je možno považovat aktivity starosty Řeporyjí z ODS jen jako politické zviditelnění od šaška, který nemá k Vlasovcům jinak absolutně žádný vztah. Na druhé straně by si ROA – respektive její vojáci padlí v bojích v Praze zasloužili připomenutí jejich podstatné role v květnu 1945. Ovšem s osvětlením jejich pozice a situace i s připomenutím, že se jednalo o zrádce SSSR, z nichž velká část se ale v této roli ocitla jen snahou dostat se ven z otřesných podmínek německých zajateckých táborů.

Převážnou část informací čerpáme z knihy asi největšího znalce ROA v ČR, historika Stanislava Auského, který se sám účastnil v řadách průzkumného pluku 1. divize ROA květnových bojů v Praze a jejího ústupu do amerického zajetí. Viz jeho kniha Vojska generála Vlasova v Čechách.

Komentuj
(Visited 339 times, 1 visits today)