Jedna u nás z málo známých postav vojenské historie je polské letecké eso z 2. světové války a dobrodruh Jan Zumbach. Narodil se nedaleko Varšavy v roce 1915 v rodině vlastníků půdy a díky otci, který se v Polsku usadil v 19 století měl nejen polské ale i švýcarské občanství a vlastnil tedy švýcarský pas, což mu, jak dále uvidíme, velmi pomohlo v jeho dráze dobrodruha. Po složení maturitní zkoušky vstoupil do Szkoly Podchorążych Lotnictva v Dęblinie, kde absolvoval letecký výcvik, včetně stíhacího. V předvečer vypuknutí války je vyřazen jako podporučík letectva a byl přidělen ke 111. Eskadrze myśliwskiej 1 Pułku Lotniczego ve Varšavě.

Prvních bojů 2. sv. války se zúčastnil jen jako pilot kurýrních letounů, protože pro zlomenou nohu nebyl schopen pilotovat stíhačku. Po ústupu části polských jednotek do Rumunska se přes Bulharsko a Bejrút dostal do Francie. Zde byl spolu s ostatními polskými letci včleněn do Armée de l’Air a následně obdobně jako čeští piloti absolvoval přeškolení na francouzské stíhačky  Morane 406 a Curtiss Hawk 75 a byl přidělen ke GC I/55. Podle některých údajů zde 10. 6 sestřelil německý stroj Messerschmitt Bf 109.

Po porážce Francie utíká Jan Zumbach do Velké Británie, kde se stává zakládajícím členem 303. polské stíhací perutě, se kterou se zúčastnil Bitvy o Británii. Byl zde přijat jako P/O s identifikačním číslem P1382. Prvního vítězství dosáhl 7. 9., kdy během jednoho letu sestřelil dva bombardéry Do 215. O dva dny později sestřelil 1 Bf 109. Během Bitvy o Británii sestřelil 8 letounů protivníka. V květnu je Zumbach sestřelen německou stíhačkou Bf 109 z JG 3 u Doveru ale vyskočí a nezraněn se vrátí na základnu.

V říjnu 1941 a následně v říjnu 1942 je vyznamenán britský D.F.C. V březnu 1942 je jmenován velitel letky 303. stíhací perutě a 25. 5. je jmenován velitelem celé perutě. 5. 9. Jan Zumbach létá na proslavených strojích Supermarine Spitfire VB s postavičkou Kačera Donalda na přídi. Po výcviku na Wyższej Szkole Lotniczej v Eddletonu se v roce 1944 vrací jako velitel 3 Skrzydła Myśliwskiego a od 2. 8. vede 133. Skrzydło Myśliwskie. Od 30. 1. 45 zastává funkci operačního důstojníka na velitelství 84. Group. Koncem válku udělá navigační chybu a po vyčerpání pohonných hmot přistane na okupovaném území kde je zajat a stráví 1 měsíc jako válečný zajatec. Za celou 2. sv. válku má Jan Zumbach 12 prokazatelných sestřelů, 2 sdílené sestřely, 5 pravděpodobných a jedno poškození.

Poté co britská vláda na nátlak Stalina odmítne povolit účast polských letců RAF na oslavách vítězství (někteří byli pozvaní ale odmítli v solidaritě s ostatními) je Jan Zumbach v říjnu 1946 demobilizován a na vlastní žádost opouští RAF.

Zde začíná neméně slavná ale dobrodružnější část života Jana Zumbacha. Nevrací se do rodného Polska, ale využívá svoje švýcarské občanství, stěhuje se do Paříže a zakládá leteckou společnost. Není to ale společnost lecjaká. Zumbach využívá poválečný nedostatek po celém evropském kontinentu a provozuje velmi výnosný pašerácký business. Letadla jeho pašerácké společnosti, z nichž některé sám pilotuje, dodávají nedostatkové, zakázané či luxusní zboží všude tam, kde je poptávka. Mezi pašované zboží patří cigarety, zlato, diamanty, švýcarské hodinky, penicilin, a nakonec i lidé -Zumbach převáží i Židy do nově vznikajícího Izraele. Z výdělků pašeráckých letů si Zumbach pořizuje na začátku 50tých let v Paříži luxusní restauraci a noční klub. Ovšem luxusní noční život mezi bohatou pařížskou smetánkou Jana zřejmě neláká.

Ale počátkem 60tých let přichází Janu Zumbachovi nabídka od prezidenta Moïse Tshombe z Katangy, což byl nově vzniklý stát, který se odtrhl od Konga vedeném Patricem Lumumbou. Prezident Tshombe pověřil Jana Zumbacha vytvořením a velením letectva nově vzniklého státu. Zumbach pod krytím falešné letecké společnosti Air Katanga dodal vysloužilé letouny a opět sám některé stroje pilotoval. Ukázalo se, že jde o brutální konflikt, Zumbach sám podnikl více než 60 náletů na konžské jednotky a poskytoval separatistům leteckou podporu. Nakonec bylo jeho žoldnéřské letectvo několikanásobně přečísleno jednotkami OSN, které nasadily proti Zumbachovi i nejmodernější tryskové stíhačky SAAB. Nakonec poté, co se zjistilo, že šeky separatistického vůdce jsou nekryté, unikl Zumbach z obklíčení a vrátil se do Francie. Ve Francie se chvíli věnoval obchodování s olétanými letadly, ale Afrika s ním ještě neskončila.

V roce 1967 se osamostatnila Republika Biafra na Nigérii a v zemi vypukla občanská válka. Pouze málo zemí Biafru uznalo a jen Francie, Portugalsko a Jižní Afrika poskytly biafřanům bojujícím proti útlaku severních kmenů a islámskému fanatismu pomoc. Naopak Velká Británie a SSSR pomáhaly vojensky tzv. nigérijské federální vládě. Biaferské jednotky tvořily převážně členové kmenu Igbo kteří utekli před vraždami a pogromy které na ně pořádali v ostatních částech země. Mnoho igbošských velitelů nigerijské armády bylo popraveno a ti co utekli měli maximálně svůj život či přinejlepším svoji osobní zbraň. Ale na území nově vzniklé Biafry byla většina zásob ropy, a tak vyslanci biaferského velitele generála Ojukwu kupovali zbraně kde se dalo a obě strany konfliktu najímaly zahraniční žoldnéře.

A tak jednoho dne na Zumbachovy dveře zaklepal vyslanec Biafry a požádal ho, aby vytvořil bombardovací letectvo nově vzniklého státu. Zumbach ihned zakoupil za 25 tisíc dolarů bombardér Douglas B-26 Invader který prodal obratem prostředníkovi za 80 tisíc, aby se později dozvěděl, že prostředník zkasíroval Biafru o 350 tisíc. Nicméně Zumbach byl požádán, aby stroj osobně dopravil na bojiště. Ten sám dohlížel na vyzbrojení stroje a zejména na namalování jeho bojového znaku na příď bombardéru – proslavenou žraločí tlamu s vyceněnými zuby.

Jan Zumbach pod krycím jménem “John Brown” sám pilotoval bombardovací mise pro nové biaferské letectvo (což byl on sám a několik jím vycvičených kluků). Frederick Forsyth ve své reportážní (a vůbec první) knize „Příběh Biafry“ popisuje jak „mlčenlivý Brown“ provedl několik významných náletů na cíle nigérijské armády a zničil dokonce jejich letiště. Zumbach byl ale opět na špatné straně, osamocená Biafra nemohla čelit podpoře zemí jako byly obrovské vojenské dodávky ze SSSR a finanční a politická pomoc Nigérii od Velké Británie, která se bála o ropné kšefty svých firem. Ani pilotní umění Jana Zumbacha nestačilo na moderní tryskové stroje jako byly stíhačky SAAB a ani bojové umění neznámějšího žoldnéře Rolfa Steinera nezabránilo porážce malé Biafry. Frederick Forsyth ve své knize popisuje špinavé praktiky Velké Británie, které vyvolaly následný hladomor mezi obyvatelstvem Biafry a jako zpravodaj přímo na místě kritizoval lživé a zaujaté zpravodajství BBC, což ho dle jeho slova nakonec přivedlo na spisovatelskou dráhu.

Jan Zumbach utekl zpět do Francie a za své poslední služby nedostal nikdy zaplaceno. Jan Zumbach zemřel za záhadných a nikdy neobjasněných okolností 3 ledna 1986. Vyšetřování jeho smrti bylo ukončeno po zásahu francouzských úřadů.

Jeho válečný život popisuje film Hurricane, kde Jana Zumbacha hraje herec Iwan Rheon známý jako Ramsay Bolton ve Hře o trůny.

Komentuj
(Visited 161 times, 3 visits today)