Poslední šance jak zabránit eskalaci konfliktu mezi USA a Tureckem ohledně plánované akvizice ruského systému S-400 byla na summitu G20 v Japonsku při setkání tureckého prezidenta Erdogana s americkým prezidentem Trumpem. Byť Trump se vyjadřoval vůči Turecku velice smířlivě když svalil vinnu za eskalaci problémů na předchozí administrativu prezidenta Obamy, který se prý “nechoval slušně, když odmítl dlouholetému spojenci Turecku prodat systém patriot”, tak Erdogan nabízenou ruku odmítl.
Dle oficiálních informací dorazí objednaný systém S-400 do Turecka koncem července a bude aktivně používán. Jako první bude dodáno 9 vypouštěcích zařízení (TEL), radar s dlouhým dosahem, výpočetní centrum pro sledování cílů a navádění střel a další doplňující radarové stanice. Tým ruských techniků převezme systém v Ankaře a zajistí jeho instalaci na určené lokalitě pravděpodobně na letecké základně Akinci (nově Murted). Dle tureckých zdrojů již byl jmenován plukovník tureckého letectva jako velitel baterie S-400. Dle jiných zdrojů nebude údajně turecká strana příliš spěchat s aktivací celého systému. Taktéž není jasné, kdo bude rozhodovat o případném nasazení S-400, zda armáda či tajná služba. Jsou určité informace, že na rozhodování bude mít hlavní vliv turecká tajná služba, která po pokusu o převrat má větší důvěru než armáda. Každopádně turecký systém S-400 by měl být plně v operačním nasazení koncem tohoto roku.
Zájemci o další vývoj by měli pečlivě sledovat sociální sítě a monitorovat případné lety ruských letounů AN-124 do Ankary, zejména na leteckou základnu Akinci.
Turecko se zároveň připravuje na sankce, které, jak se všeobecně očekává budou zavedeny jako odvetné opatření USA. Dle dostupných informací prezident Erdogan po rozhovorech s americkým prezidentem Trumpem očekává, že sankce nebudou přehnané a budou se symbolicky týkat pouze vyřazení Turecka z projektu F-35. Letečtí analytici tvrdí, že Turecko beztak nemá v současnosti finance na nákup objednaných strojů F-35 a již se smířilo s tím, že si nové stíhací stoje zajistí jinde. Erdogan rovněž očekává, že sankce se nebudou týkat dalších zbrojních projektů jako je modernizace tureckých stíhaček F-16 či dodávek dalších zbraní.
Administrativa Donalda Trumpa a zejména jeho poradce Bolton si nepochybně a zcela evidentně nepřejí zhoršení vztahů s Tureckem, které je dlouholetý klíčový spojenec USA na Blízkém Východě. A je též evidentní, že Erdogan toho tvrdě využívá. Ovšem sázka tureckého prezidenta na to, že jeho americký protějšek zablokuje jakékoliv tvrdší sankce proti Turecku nemusejí vyjít. Mnoho amerických zákonodárců je sice ochotno jednat ale většina předpokládá, že sankce proti Turecku budou zavedeny.
Turecko navíc na mezinárodní scéně jedná zcela proti zájmům USA. Nejde jenom o turecký tlak proti kurdským jednotkám SDF ovládající za americké pomoci severní Sýrii. Turecko zcela veřejně ignoruje americké sankce nejen proti Íránu ale nyní i zcela veřejně i proti Venezuele a to je pro americká zájmy citlivé. Jak informuje agentura Reuters, Turecko obchází americkou ropnou blokádu a kupuje ropu přímo od venezuelské vlády. A co více, turecké firmy bez historie ale s dobrými kontakty na vedení obou zemí skupují části venezuelského ropného průmyslu a zařizují plavby tankerů z Venezuely na Blízký východ. Tedy i pohár trpělivosti amerického prezidenta může díky tomuto křížení zájmů brzo přetéci.
