Boj opozičního prozatímního prezidenta Juana Guaidóa podporovaného zejména USA proti socialistickému totalitnímu režimu levicového prezidenta Nicoláse Madura probíhá zatím pomocí „neválečných“ prostředků. Jedním z míst, kde se boje vedou je internet, a především na sociálních sítích.
Socialistický režim ve snaze potlačit opozici a narušit protestní aktivity proti režimu cenzuruje a blokuje opoziční informační zdroje, zejména internetové stránky spojené s opozicí a různé opoziční blogy. Dále levicový režim blokuje řadu dalších funkcí, jako je například přístup na síť Tor. Během posledních protestů pak režim vypínal i internetové připojení a blokoval přístup na internet či prováděl například rušení služby DNS.
Obdobně postupují ale i americké sociální sítě, které masivně cenzurují a blokují stránky či účty související se socialistickým režimem ve Venezuele ale i v jiných levicových zemích latinské Ameriky. Již minulý rok například Facebook zablokoval stránky jednoho z největšího jihoamerického televizního kanálu a zpravodajské agentury teleSUR, která je vlastněná státy jako je Venezuela, Kuba, Bolívie, Nikaragua a Uruguay. Tato obrovská televizní a zpravodajská síť měla být socialistická varianta kanálu CNN. Dále Facebook zablokoval například též zpravodajskou agenturu Venezuela Analysis se sídlem v NewYorku, která měla blízko k informačnímu pohledu venezuelské vlády. Důvod proč Facebook zablokoval stránky TeleSUR a Venezuela Analysis jsou oficiálně prý porušení „pravidel komunity“.
Zablokovány Facebookem byly i další stránky a účty podporující či zveřejňující příspěvky ve prospěch venezuelského socialistického režimu, což vyvolalo kritiku mezi levicovými intelektuály jako jsou Noam Chomsky, John Pilger nebo Danny Glover. Cenzurovaný je například i známý kubánský deník Granma – což je kubánská varianta režimního Rudého Práva. Pokud uživatel sdílí článek tohoto komunistického deníku, je okamžitě smazán a příspěvek označen jako SPAM. Pokud uživatel opakuje sdílení, je jeho účet na Facebooku bez jakéhokoliv vysvětlení trvale smazán a neexistuje možnost, jak se proti tomu bránit.
Během ledna 2019 se operace na sociálních sítích proti venezuelskému režimu zintenzívnily zejména v souvislosti se jmenováním druhého – prozatímního prezidenta země. Jenom Twitter oznámil, že v lednu smazal 764 venezuelských účtů o kterých hovoří, že sice nelze jasně říci, že slouží nějakým podvratným operacím ale „údajně“ vykazují podobnosti s tzv. ruskými trolly. V této souvislosti je docela úsměvné, že tzv. potvrzení účtu, tedy to modré zatrhávátko na Twitteru, které má označovat důvěryhodný a ověřený účet, bylo odebránu z oficiálního účtu prezidenta Madura a přidáno k účtu prozatímního prezidenta Guaidóa.
Jak jsme již psali na SM dříve, cenzurní operace na Facebooku kontroluje zejména speciální část organizace „Atlantické rady“ (Atlantic Council) zvaná Digital Forensics Research Laboratory. Ve Washingtonu sídlící Atlantická rada byla založena po 2.sv. válce vysokými politiky a představiteli zbrojního průmyslu s cílem podpořit americké aktivity v Evropě – v současné době je převážně placena islámskými královskými rodinami států Zálivu a část fondů dostává přímo z rozpočtu NATO. Dle interních informací na cenzurní operace dohlíží Nathaniel Gleicher, bývalý vysoký specialista americké organizace Center for Strategic and International Studies (CSIS). CSIS je od svého vzniku „oddaná nalezení cesty, jak udržet americký vliv a prosperitu jako sílu dobra pro celý svět“ jak se hovoří na jejich stránkách.
Každá revoluce začne dříve či později požírat své děti. Takto je to i v případě cenzury a potlačování svobody slova na internetu. Zejména světová levice po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem vytvořila extrémní mediální a veřejný tlak, aby státní moc zasáhla do pravomocí soukromých firem provozující celosvětové sociální sítě s cílem především omezit schopnost tzv. alternativní pravice (o které se domnívají že stojí za úspěchem právě Trumpa) šířit své myšlenky a názory. Záminkou pro zrušení svobody slova bylo šíření tzv. Hate Speach a k tomu se přidala ještě vyšší hrozba tzv. ruských trollů (byť veškeré vyšetřování např. komise pod Muellerovým vedením nezjistilo nic než naprosto marginální aktivity). Několik málo pravicových radikálů bylo sice smazáno (více byli postiženi lidskoprávní aktivisté) ale hodnoceno dle celkových výsledků a toho, kdo se nyní chopil skutečného řízení cenzurních oddělení amerických internetových gigantů (a taktéž jak například americké administrativa brání jakýmkoliv snahám o jejich zdanění a kontrolu v zahraničí), se zdá, že došlo následkem tohoto levicového tlaku k jakési symbióze spíše jestřábích částí americké administrativy s vedením sociálních sítí a k jejich zapojení do prosazování americké politiky a vlivu ve světě.
Samozřejmě, svržení zločinného socialistické režimu ve Venezuele či ukončení snah o podobný levicový režim v Brazílii, je v zásadě chvályhodný krok. Ovšem fakt, že tak extrémně ničivý nástroj jako jsou sociální sítě kontroluje zřejmě úzká skupina jednoznačně ideologicky motivovaných osob napojených na vládu jedné země světa budí obavy z toho, co bude dál a zda se celá záležitost nevymkne z rukou. Každopádně dny svobody na internetu jsou již za námi a pravděpodobně se v dohledné době nevrátí.
