91% soudních nařízení k blokaci na sociální síti přišlo z Turecka

Internetový magazín Nordic Monitor dnes oznámil, že turecký soud nařídil sociální síti Twitter zablokovat celý „thread“, kde lidé diskutovali o jejich článku. Turecký soud požaduje odstranění celé diskuze o autentickém úniku nahrávky, kde vysocí turečtí představitelé jednají o provedení útoku pod „falešnou vlajkou“ v Sýrii který by vedl k ospravedlnění turecké invaze do Sýrie.
V uniklé nahrávce ministr zahraničních věcí Ahmet Davutoğlu, jeho zástupce Feridun Sinirlioğlu, zástupce šéfa tajné služby MİT Hakan Fidan a zástupce šéfa generálního štábu Gen. Yaşar Güler probírají vojenskou situaci v Sýrii v roce 2013. Konkrétně nynější šéf MIT Fidan tam například říká: „pokud bude třeba, nasadil bych čtyři muže a nechal bych je vystřelit osm minometných střel na tureckou stranu….“
Dle Twitter Transparency Report pocházelo v roce 2017 91 procent veškerých soudních požadavků na cenzuru sociální sítě z Turecka. Cenzura sociálních sítí je nyní všeobecně přijímaný jev ale ještě v roce 2016 byl turecký zákon, nařizující sociálním sítím mazat příspěvky a cenzurovat obsah kritizován „Radou Evropy“ jako porušování svobody slova, neboť neumožňoval například jiné řešení sporů, jako je oprava, omluva či znovuzpřístupnění obsahu.
Výše uvedené skutečnosti ukazují, že největší cenzurní zásahy postihly většinou aktivisty, zveřejňující na sociálních sítích pro vlády jednotlivých států nepříjemné informace a cenzurní pohotovost sociálních sítí využívají zejména nedemokratické režimy k potlačování opozice. Celková svoboda slova se zejména v západních zemích rapidně zhoršila po americké prezidentské volbě díky extrémnímu tlaku levice a amerických demokratů právě na sociální sítě, které viní za svoji prohru. To co bylo ještě doslova před pár měsíci přijímáno jako nepřijatelné omezování lidských práv a svobod, je nyní bráno jako samozřejmost díky trvalé a neustávající dogmatické manipulaci s veřejným míněním.
Je tedy otázka, zda zcela nekontrolovatelná cenzura u celosvětově vlivných sociálních sítí není podstatně horší než situace, kdy tyto firmy byly bez kontroly. Majitelé největších sociálních sítích jsou privátní americké korporace a jejich zájem bude vždy zajistit příjem z reklamy. Je tedy nepochybné, že budou mít tendenci vždy vyhovět požadavkům autoritativních a totalitních režimů o kontrolu informací a budou extenzivně využívat cenzuru, aby si zisky z reklamy ponechaly.