V případě útoku USA má Venezuelské letectvo k dispozici pouze 20 letuschopných stíhaček. Z důvodu nedostatku financí a katastrofální neschopnosti socialistického režimu je pouze polovina z 23 venezuelských strojů SU-30MK2V schopna operačního nasazení z letecké základny Luis del Valle Garcia.
Venezuela dále disponuje 13 staršími verzemi stíhaček F-16A a F-16B z nich jen 6 je letuschopných a slouží na základně El Libertador AB – zde jsou nasazeny též 4 stroje SU-30MK2V ze základny Barcelona. Protileteckou ochrany Venezuely tvoří cca 12 baterií ruského systému PVO S-300VM, každá o 3-4 odpalovacích vozidel a 7 baterií systému BUK-M2.
Páteř pozemních sil tvoří zhruba 190 tanků T-72B1V a cca 80 starších francouzských tanků AMX-30/C.
Venezuelská armáda má celkem v aktivní službě 350 tisíc vojáků a může mobilizovat cca 2 milióny záložáků. Je ovšem otázkou, kolik lidí by aktuálně poslechlo totalitní socialistický režim a nastoupilo do služby a kolik lidí by se přidalo k opozičním jednotkám, které by se přirozeně vytvořily.
Každopádně se domníváme, že přímý útok USA na Venezuelu nehrozí, stejně jako případné vystoupení ruské armády na její obranu. Obě velmoci se budou nepochybně snažit o hybridní konflikt s největším využitím lokálních zdrojů. USA budou rozdmýchávat nepokoje a zvyšovat náklady Ruska v jeho pokusu Venezuelu stabilizovat jako spojenecký režim. Rusko má nevýhodu, že vsadilo na nepopulární a primitivní levicový režim, který v podstatě ekonomicky zkrachoval a u moci se může udržet pouze násilím a proto jeho taktika bude co nejvíce ztížit změnu režimu a zvyšovat americké náklady (jak finanční tak i propagandistické).
