Jak Turecko chtělo falešným chemickým útokem v Sýrii přimět Obamu k bombardování

V roce 2011 tehdejší americký prezident Barack Obama provedl spojeneckou vojenskou intervenci v Libyi bez souhlasu Kongresu USA. V srpnu 2013, po chemickém útoku sarinem na předměstí Damašku ve Východní Ghoutě, byl Obama připraven zahájit spojenecký letecký úder aby potrestal syrskou vládu za to, že údajně překročila „červenou čáru“, kterou v roce 2012 stanovil na používání chemických zbraní. Ovšem pouze dva dny před zahájením vojenské operace proti Sýrii Obama najednou překvapivě oznámil, že požádá Kongres o schválení intervence. Útok byl tehdy odložen, protože se připravovalo projednání v Kongresu a následně byl zrušen, když Obama přijal nabídku Assada vzdát se chemického arzenálu podpisem dohody, kterou projednalo Rusko.
Proč se tehdy Obama zdržel vojenské intervence v Sýrii, když se před tím nestyděl zaútočit na Libyi bez jakéhokoliv souhlasu? Dle proslulého novináře Seymoura Hershe odpověď leží nejen v konfliktu mezi lidmi v jeho administrativě, kteří tlačili prezidenta k vojenské intervenci a těmi, kteří varovali, že jít války bez dostatečného odůvodnění by bylo katastrofální ale i v mnohem závažnějších indiciích na které tento držitel Pulitzerovy ceny proslavený mimo jiné odhalením pozadí masakru v My Lai narazil.
Seymour Hersh ve své investigativní analýze z roku 2014 tvrdí, že počátek změny v rozhodnutí prezidenta Obamy odložit útok na Sýrii leží v chemické laboratoří britské armády v Porton Down, kde výzkumníci zjistili, že vzorky sarinu obdržené z místa údajného assadova chemického útoku na civilisty nesouhlasí se vzorky sarinu, které měl mít ve skladech syrský režim. Výsledky laboratorního zkoumání byly neprodleně předány americké administrativě a tehdejší vrchní velitel vyjádřil pochybnosti nad odůvodněním útoku a varoval prezidenta před rozsáhlými důsledky což vedlo nakonec k odložení a zrušení naplánované operace.
Ovšem toto byl dle Hershe pouze vrcholek ledovce pochyb. Tehdejší zpravodajská komunita shromažďovala delší dobu informace, že turecký ministerský předseda Recep Erdoğan dlouhodobě podporuje Frontu al-Nusra – syrskou odnož Al-Kaidy. „Věděli jsme, že v turecké vládě existují lidé, kteří se domnívali, že by mohli Assadovi zmáčknout koule tím, že ho namočí do útoku sarinem v Sýrii a donutí tak Obamu reagovat na svá slova o překročení červené čáry..“ řekl novináři bývalý zpravodajský důstojník. Americká a britská rozvědka též tehdy věděla, že k sarinu nemá přístup jen assadův režim ale minimálně od jara 2013 měli informace, že sarin vyvíjejí i tzv. syrští povstalci. Zejména měla rozvědka informace o tom, že syrská Al-Kaida pokročila ve výrobě sarinu ve spolupráci s tureckými a saúdskoarabskými dodavateli a látku otestovali již i na psech.
Taktéž bylo známo, že v květnu roku 2013 bylo jižním Turecku zatčeno více než 10 členů Al-Kaidy se dvěma kilogramy sarinu a vyšetřování naznačilo, že se snažili vytvořit dodavatelský řetězec na výroby chemických zbraní jako dělostřelecké a minometné granáty. Hlavní strůjci byli zatčeni ovšem následně Erdoganův režim celé vyšetřování zmanipuloval a zastavil a následně turecký velvyslanec v Moskvě tvrdil, že zadržená látka nebyl sarin ale nemrznoucí směs do auta.
Vyšetřovatelé OSN též po sérii chemických útoků v Sýrii mezi březnem a dubnem 2013 naznačili, že za útoky mohou stát tzv rebelové ale, že „neměli mandát určit viníka“. Novináři člověk obeznámený s tehdejším vyšetřováním řekl: „vyšetřovatelé vyslýchali doktory a postižené a nebylo pochyb, že útok provedli rebelové…. Nebylo to oznámeno na veřejnost, neboť to nikdo nechtěl vědět.“
Novinář též tvrdí, že na základě informací tehdejších představitelů Obamovy administrativy a armády, měl být americký útok na Sýrii zdrcující, a to i za použití masivního nasazení těžkých bombardérů B-52 a měl mít naprosto devastující účinek na celou syrskou infrastrukturu a ekonomiku. Prezident ovšem následně začal mít pochyby o důvodech a rozhodl se přenést případnou vinu a odpovědnost na Kongres. Kongres ovšem nehodlal převzít od Obamy „černého Petra“ a rozhodl se provést své vyšetřování, což celou akci v podstatě zastavilo.
Jak píše dál Seymour Hersh, plný rozsah Americké spolupráce s Tureckem, Saúdskou Arábií a Katarem na podporu protiassadovských povstalců vyšel najevo až později. Obamova administrativa nikdy sama nepřiznala svoji roli na vytvoření řetězce, který CIA nazvala „Rat Line“. Rat Line byla vytvořena v roce 2012 a měla zásobovat zbraněmi z lybijských skladů bývalé kaddáfího armády přes jižní Turecko syrské povstalce, z nichž mnozí byli radikální džihádisté. Americká účast na Rat Line, kterou řídil údajně David Petraeus, skončila v roce 2012 po útoku na americký konzulát v Benghází ale údajně došlo k dohodě s Tureckem, kdy Erdoganův režim převzal kontrolu nad zbrojními dodávkami do Sýrie.
Jak říká bývalý zpravodajec: „koncem roku 2012 se zdálo, že protiassadovští rebelové prohrávají a Erdogan se nasral…, neboť to byly i jeho peníze které do toho investoval a nyní měl pocit, že ho Američané nechali na holičkách a bral to jako zradu..“ Na jaře 2013 US rozvědka zjistila, že turecký režim skrze svoji tajnou službu MIT a další bezpečnostní složky spolupracuje přímo s organizací al-Nusra a jejími spojenci v Sýrii na vývoji a dodávkách chemických zbraní. „MIT udržovala politické kontakty s rebely a turečtí Žandáři poskytovali logistickou podporu a výcvik“ říká bývalý operativec. „Vstup Turecka do války v Sýrii na jaře roku 2013 je zde klíčový…Erdogan věděl, že pokud zastaví podporu rebelům, bude konec….Saudové nemohli podporovat rebely přímo, neboť neměli infrastrukturu a Erdogan se domníval, že pokud vyvolá podmínky k překročení Červené Čáry vtáhne to do hry přímo USA…“ dodává.
Hersh dále popisuje, jak mu bývalí diplomaté potvrdili, že Erdogan v té době vyvíjel masivní diplomatický nátlak a chtěl přímé jednání s prezidentem Obamou, aby ho přesvědčil, že jeho „Červená Čára“ v Sýrii je překročena. Popisuje jednání v Bílém domě, kdy Erdogan si vzal na pomoc šéfa své tajné služby Fidana. Erdogan se prý snažil během jednání s Obamou zapojit do hovoru Fidana. Obama ho prý přerušil opakovaně slovy „My víme“. Naštvaný Erdogan prý řekl „ale vaše Red Line je překročena..!“ a agresivně přitom mával prstem na Obamu. Obama prý pak ukázal prstem na Fidana a odpověděl: „My víme, co děláte s radikály v Sýrii“.
Článek slavného novináře dále popisuje detailně několik dalších tureckých pokusů, jak manipulovat s událostmi v Sýrii ve svůj prospěch.
Celý článek zde: