Jak válka na Ukrajině vstupuje do druhého roku, odehrává se v Evropě jiná, mnohem vítanější pancéřová invaze. Do Polska začaly proudit první z potenciálně jednoho tisíce hlavních bojových tanků jihokorejské konstrukce Hyundai K2 Black Panther. Je to výsledek zbrojní dohody Soulu s Varšavou ve výši 14,5 miliardy dolarů, která, pokud bude plně naplněna plánovaná opce, by mohla vést k tomu, že Polsko nakonec bude mít ve výzbroji více tanků, než je v současnosti provozováno v armádách Spojeného království, Německa, Itálie a Francie dohromady.

První ze 180 tanků K2 Black Panther, které dorazily do Polska v prosinci 2022, jsou urychlené náhrady vyčleněné přímo ze stavů jihokorejské armády. Polsko ale plánuje domácí výrobu zbývajících 820 tanků v letech 2025–26 a také zřízení údržbářských center a skladů náhradních dílů.

Zatímco Česko oslavilo dodání jednoho tanku Leopard 2A4 z 80tých let, tak tisíc nejmodernějších tanků je jen součástí velkého nákupu jihokorejského vybavení, který Polsko za poslední rok provedlo. Tato série smluv zahrnuje 672 jihokorejských samohybných houfnic K9 (dvě třetiny budou vyrobeny lokálně), 48 lehkých bojových letounů FA-50 a 288 vícenásobných raketometů K239 Čunmu zakázkově namontovaných na polské nákladní vozy 8×8.

Pozorovatelům neuniklo, že velký „útok“ Jižní Koreje na Polsko by se mohl přenést do dalších evropských států. Mnohé země byly frustrovány neochotou Berlína v roce 2022 povolit přesuny hlavních bitevních tanků Leopard 1 a 2 na Ukrajinu a velmi pomalým tempem dodávek tanků nových.

Obranný analytik Blake Herzinger v článku pro Foreign Policy píše, že jihokorejsko-polský tým by mohl „smést“ zdánlivě neotřesitelnou dominanci Německa na evropském trhu bitevních tanků. Jacob Bornio, píšící pro James Town Foundation, podobně poznamenal, že vztah Soul-Varšava by mohl vyústit v „situaci výhodnou pro obě strany, kdy Varšava posílí svůj vojenský potenciál a oživí svůj těžký vojenský průmysl na jedné straně, a Soul upevní svou pozici na evropském i světovém obranném trhu na straně druhé.“

Jak reálná je hrozba invaze Black Panterů do Evropy a otřesení pozice Leopardů? Experti na obranný průmysl Německa, Polska a Jižní Koreje jsou zatím skeptičtí, že by se přiblížil nějaký převrat z německých na korejské tanky, a to z geopolitických i provozních důvodů.

Tank Leopard 2 vstoupil do služby v roce 1979 jako těžký tank s pokročilým kompozitním pancířem a moderním řízením palby, který překonával sovětské stroje. S koncem studené války Německo vyřadilo tisíce tanků Leopard 2A4 a nabídlo je k prodeji za výhodné ceny. Když výrobce KMW představil lépe pancéřovaný Leopard 2A5 a dále vylepšené modely 2A6 a 2A7, tato vozidla byla populární zejména pro armády obeznámené s provozem verze 2A4, protože nebylo nutné zásadně přeškolovat posádky na nový typ.

Polsko zakoupilo 142 Leopardů ver. 2A4 a 105 Leopardů ver. 2A5 v letech 2003 a 2013. Varšava však chtěla revitalizovat svůj obranný průmysl tím, že měla zájem získat podíl na výrobě těchto tanků. Ale přesto, že Německo a Polsko se dohodly na modernizaci polských verzí 2A4, Varšavě se nakonec nepodařilo vstoupit do francouzsko-německého programu vývoje a výroby hlavního pozemního bojového systému (MGCS) nové generace a to navzdory velkému zájmu a tlaku během počátku roku 2020.

Po tomto zklamání začalo Polsko uvažovat o novém jihokorejském tanku K2 nabízeném s pobídkami domácí výroby a technologických transferů. Spojené státy však na asijskou konkurenci promptně zareagovaly a výhodnou nabídkou zbrojního balíčku „donutily“ Polsko koupit 250 tanků M1A2 Abrams. Po ruské invazi na Ukrajinu darovalo Polsko ze stavů své armády přes 300 tanků T-72M a jejich modernizací PT-91 a objednalo dalších 116 vysloužilých tanků M1A1 americké námořní pěchoty jako provizi. Nicméně když ale Varšava požádala o další dodávku Leopardů 2, Berlín nebyl schopen zajistit žádné dodávky až do začátku roku 2023. „Německo bylo schopno Polákům dodat maximálně jeden tank Leopard 2A7 měsíčně [během roku 2023],“ řekl Edward Kim, expert na jihokorejský obranný průmysl. „To byla poslední kapka, protože Korejci slíbili dodat 980 kusů K2 do pěti let.“

„Putinova invaze na Ukrajinu tak vytvořila ve Varšavě politickou vůli vyzbrojit se tanky K2“ řekl Kim, přičemž volba závisela na třech klíčových bodech:

„Za prvé, K2 naprosto vyhovuje, pokud jde o technická data. Za druhé, je podstatně levnější při ceně za kus. A za třetí, Korejci jediní slibují rychlé dodání a komplexní převod technologie výroby i dílů,“ řekl korejský expert. „Ve brzké budoucnosti tak bude mít Polsko pravděpodobně i velké provozy na údržbu, výrobu a generální opravy i s výrobním a distribučním centrem dílů pro K2 (a zároveň i pro samohybné dělostřelectvo K9 a stíhačku FA-50) a bude obrovským prodejním a servisním centrem pro celou Skandinávii a východní Evropu včetně pobaltských států.“

Krzysztof Kuska, expert na polský obranný průmysl, však nabádá k opatrnosti ohledně předpovídání brzkého prodeje korejského tanku vyrobeného v Polsku na evropském trhu. „Polsko nyní naléhavě potřebuje tanky a Jižní Korea má schopnosti je ihned dodávat. To se zdá být hlavním faktorem… Pokud se zakoupí celá dodávka a v Polsku bude zřízena výrobní linka pro K2, bude se nabízet k prodeji do zahraničí pravděpodobněji až novější typ K3 [nástupce] vyvinutý ve kooperaci.“ Zatím též není jasný způsob financování celého obchodu a je také možné, že se nakonec vyrobí jen 500 kusů tanku K2. I kdyby se ale vše vyplnilo, potrvá mnoho let, než bude Polsko schopné dodávat tanky jiným zájemcům.

Nicholas Drummond, konzultant společnosti Krauss-Maffei Wegmann (KMW-výrobce tanků leopard 2), tvrdí, že polský odchod od Leopardu 2 byl způsoben přetrvávající nedůvěrou sahající až do dob druhé světové války, ale připouští, že vztahy Německa s Ruskem před rokem 2022 podkopaly jeho obranný sektor. „Před ukrajinskou válkou [2022] bylo Německo velmi nespolehlivým partnerem v obranných zakázkách… Za posledních 12 měsíců jsme ale viděli 180stupňový obrat v postojích německé vlády. Německo se změnilo.“

Navenek se sice Německo opravdu zdánlivě změnilo, ovšem odborníci zatím netuší, zda obrat bude vůbec možný. Motivace Polska a dalších zemí obracet se na Soul v dodávkách zbraní se opravdu může změnit, pokud německé továrny skutečně dokážou dodat nové tanky rychleji. To se ale zatím zřejmě nezměnilo kvůli nedostatku rozsáhlých vládních zakázek, které by továrny přiměly rozšířit své výrobní kapacity. Gustav Gressel, vysoký politik Evropské rady pro zahraniční vztahy tvrdí, že ke zvýšení současného počtu dodávek nových tanků Leopard 2 alespoň na dva kusy měsíčně budou zapotřebí mnohem rozsáhlejší vládní výdaje a garantované veřejné zakázky.

Jak je to dle expertů s porovnáním Leoparda a černého Pantera? Dle norského výběrové řízení, které hodnotilo oba typy pro operace v chladném počasí v roce 2022 testy ukázaly, že výkon K2 je ve srovnání s Leopardem 2A7 poměrně příznivý. Jak se předpovídalo, Leopard 2A7 má celkově lepší pancéřování, ale Korejci to vyvažují tím, že nabízejí verze s přídavným aktivním pancířem. K2 v zásadě kopíruje koncepci a design Leoparda 2 tím, že používá stejný přístup k bojovým operacím. Oba stoje jsou skvělé tanky. Oba jsou navrženy tak, aby je mohly provozovat armády branců – vojáků základní vojenské služby. Hyundai Rotem navíc ale přidal do základní konfigurace tanku podstatná bonusová vylepšení, včetně automatického nabíjecího zařízení a variabilního zavěšení kol umožňující lepší boj v terénu.

Norsko se rozhodlo nakonec objednat 54 kusů tanků Leopard 2A7 za 1,9 miliardy dolarů – i když některá norská média tvrdila, že výběrové řízení doporučilo nákup K2 kvůli nižší ceně a rychlejším dodávkám.

Existuje ale rozdíl v koncepci obou tanků. Leopard 2A7 o hmotnosti 67 až 73 tun a K2 o hmotnosti 61 tun byly navrženy pro vedení obranných válek na různých místech světa. Německá konstrukce byla originálně postavena tak, aby ničila sovětské tanky v bitvách na otevřeném terénu západního Německa a modely konstruované po ukončení studené války se věnovaly zlepšení všestranné ochrany zejména pro boj v urbanizovaných oblastech a v protipovstaleckých operacích.

K2 byl mezitím zkonstruován pro přímé čelní střety v hornaté demilitarizované zóně mezi Severní a Jižní Koreou, kde omezená manévrovatelnost snižuje riziko vystavení bočním útokům. To vedlo konstruktéry K2 k šetření ve spodní části a na zadním pancéřování, aby ušetřili váhu. Nicméně Polsko, stejně jako Německo a Ukrajina mají spoustu otevřeného terénu a polské upravené K2PL budou potřebovat další tuny zesíleného bočního i zadního pancíře, které mohou změnit charakteristiky stroje.

Zaměření na horský terén se odráží také v dynamickém hydropneumatickém odpružení K2, které umožňuje zvýšit nebo snížit výšku každé strany tanku. K2 se tedy může „přikrčit“ v poloze nakloněný na stranu, kleknout si a sklonit zbraň až na -16 stupňů, aby zasáhl cíle ve svahu hluboko pod ním anebo se naklonit nahoru a používat nepřímou palbu řízenými projektily až na vzdálenost 6 km.

Dalším rozdílem je tříčlenná posádka K2 oproti čtyřčlenné v Leopardu 2, protože dělo korejského tanku CN08 s hladkým vývrtem používá místo lidského nabíječe automatický nabíjecí systém (údajně zkonstruovaného dle francouzského tanku Leclerc). O tom, zda další člen posádky tanku v podobě lidského nabíječe je přínos či negativum se vedou rozsáhlé diskuze, pravda však je, že veškeré moderní tanky budou mít dříve či později automatické nabíjecí zařízení, zejména proto aby se ušetřilo místo i hmotnost.

Drummond nakonec ale tvrdí, že skutečným zásadním rozdílem mezi těmito tanky není „bojový výkon“, ale spíše vyspělost a rozsáhlá zkušenost uživatelské základny tanku Leopard 2 z uživatelských zemí: „Sdílejí náklady na vývoj a mnoho uživatelských zemí má své vlastní dodavatelské řetězce, levné náhradní díly jsou proto snadno dostupné z více zdrojů.“

Slova poradce výrobce tanků Leopard 2 však nemusejí odrážet skutečnost. Dle důstojníka německých pancéřových granátníků to nyní však vypadá, že všechny budoucí německé tanky Leopard 2A7 pravděpodobně zůstanou tak jak jsou z výroby, nebudou mít možnost být repasovány ani modernizovány:

„U nových 2A7 to už z ekonomického hlediska není reálné… namáhání kovu po určitém počtu let je nadměrné, je to stejné jako se životností u letadel. Torzní tyče se zarývají do trupu, ocel je stále slabší, oprava by byla extrémně nákladná a dražší než výroba nového tanku. To je důvod, proč nikdo ve skutečnosti žádné tanky ver. 2A4 nebude upgradovat na ver. 2A7. Totéž platí pro podvozky 2A6, protože ty jsou založeny na A4.“

Německá armáda má také již dnes notorický dlouhodobý nedostatek náhradních dílů k udržení provozuschopnosti svých vozidel – údajně pouze dva z jejích šesti tankových praporů mají více než 10 operačních tanků z původního stavu 44. A německý důstojník očekává, že zásoby náhradních dílů staršího Leoparda 2A4 budou rychle mizet (spolu s díly pro Marder 2 a Leopard 1), protože tyto typy začínají nyní být nasazovány na Ukrajině.

Z výše uvedeného je tedy reálné, že infrastruktura K2 plánovaná pro Polsko může nakonec vytvořit konkurenční prostředí pro tanky Leopard 2. Nicméně dle uniklé prezentace Hyundai-Rotem je stavba údržbářského depa plánovaná v Polsku až od roku 2026, tuzemská „polonizace“ komponentů K2 bude pokračovat do roku 2031 a výroba potrvá min. do roku 2034 – pak možná bude následovat společně vyvinutá nová verze K3.

A do té doby se možná objeví také francouzsko-německý tank MGCS nové generace a možný americký nástupce tanků Abrams. Německo si proto stále ponechává velkou konkurenční výhodu v nabídce svých tanků zejména evropským členům NATO, neboť je mnozí již znají a mohou pro ně znovu použít alespoň některé náhradní díly.

Vše ale záleží na tom, zda dokáže KMW vyrábět nové Leopardy 2A7 rychleji. Drummond trvá na tom, že může: „Výrobní kapacita není problém. Továrna KMW vyráběla 16 Leopardů 2 za měsíc [tj. 192 ročně] na vrcholu studené války. Má stále stejnou podlahovou plochu a využívá novou moderní výrobní techniku. Pokud existují nějaké překážky ve výrobě, pocházejí z dodavatelského řetězce, nikoli od výrobce původního tanku“.

Plány výrobce KMW na produkci až 300 kusů tanku Leopard 2 ročně se nyní však zdají jako zcela nereálné. Problém není v samotné továrně – jak již bylo sděleno, ale v celé soustavě evropského zbrojního průmyslu. Zbrojní výroba byla dlouhodobě potlačována z ideologických důvodů, další ránu jí daly ekologické regulace typu Green Deal apod. Výrobce motorů tanku Leopard 2 firma MTU čelí odlivu pracovníků a kapitálu do zahraničí, těžce je schopen navyšovat výrobu z 8 kusů motoru ročně. Velkým problémům čelí subdodavatelský řetězec, taktéž v souvislosti s americkými „protiinflačními“ pobídkami, kdy mnoho firem přesouvá svoji výrobu z EU do USA.

Smrtelná rána pro evropský zbrojní průmysl je především sada regulací a zákazů komplexně nazývaný Green Deal. Zdánlivě se to sice netýká zbrojní výroby, ale pokud například kvůli zákazu prodeje spalovacích motorů v blízké budoucnosti odejdou specialisté a vývojáři mimo Evropu, nebudou se vyrábět nejen motory pro automobily ale ani pro tanky.

Zbrojní výroba potřebuje též značné množství energie, a to se díky rušení tzv. klimaticky škodlivých elektráren začíná také již projevovat na nedostatku energií v některých oblastech.

Budoucnost zbrojní produkce v Evropě je tedy ve hvězdách a polské řešení, které vsadilo na obnovu těžkého průmyslu jim opravdu může zajistit konkurenční výhodu, minimálně do té doby než další evropské země, a především Německo neustoupí ze svých ideově zaměřených tzv. klimatických cílů.

(Visited 820 times, 1 visits today)