Vojenské střety, které propukly v oblasti jižního Kavkazu mezi Arménií a Ázerbájdžánem nejvíce ohrožují zájmy Turecka. Pokud se podíváme na níže uvedené obrázky, tak zjistíme, že aktuální střety, které výjimečně neprobíhají v oblasti sporných území tzv. Náhorního Karabachu, ohrožují geopoliticky strategická energetická vedení ropy a zemního plynu z bohatých nalezišť Kaspického moře.
Aktuální střety probíhají v samé blízkosti strategického ropovodu v tzv. „soutěsce Ganja“. Tento ropovod a plynovod je přitom extrémně důležitý pro Turecko a zároveň i pro EU, neboť je plánován jako oslabení závislosti na Rusku. Kdokoliv, kdo rozpoutal boje v této oblasti, bourá představy Turecka jako klíčové země ve snížení energetické závislosti EU na Rusku.
Celá oblast je od pádu SSSR etnicky nestabilní neboť národnostní složení obyvatelstva se nepřekrývá s mezinárodně stanovenými hranicemi obou zemí.
Prakticky od pádu bolševického režimu zde probíhají boje, z nichž nejtvrdší byla válka v letech 1992-93
Oblast je v zájmu jak světových velmocí (NATO dokonce uvažovalo, že by Ázerbájdžán byl přijat do Aliance ještě před Ukrajinou a Gruzií) tak i regionálních. Podpora Turecka Ázerbájdžánu je daná nejen strategickými zájmy ale i historickou spřízněností a podobným jazykem. Málo se ovšem ví, že Írán podporuje silně ekonomicky a vojensky i Arménii a v konfliktu o Náhorní Karabach hrál silnou roli. Arménská armáda mohla přesouvat přes íránské území techniku a v Íránu cvičila a přeskupovala své jednotky. Írán se silně angažoval a angažuje v oblasti dodnes. Jeho podpora Arménie není náboženského důvodu, proto se o ní moc nešíří, ale pravděpodobně jde o strategické snahy omezit konkurenta v oblasti. Formálně ovšem Írán podporuje především islámský režim v Ázerbájdžánu a jakékoliv své aktivity v Náhorním Karabachu odmítá.
Lze tedy říci, že rozpoutání konfliktu v této oblasti nejvíce poškodí v prvé řadě Turecko (a Ázerbájdžán) a následně i plánované snahy EU o transport energie z kaspické oblasti mimo kontrolu Ruska. Je pravděpodobné, že Turecko bude nuceno intervenovat, což by omezilo taktéž jeho aktivity zejména v Libyi a Sýrii, neboť lze předpokládat, že roztříštění vojenských aktivit Ankaru dříve či později vyčerpá nejen ekonomicky. Turecko již oznámilo možnost nasazení dronů, raket a systémů elektronického boje.
Savunma Sanayi Başkanı İsmail Demir:
— İbrahim Haskoloğlu (@haskologlu) July 17, 2020
SİHA’larımız, füzelerimiz, elektronik harp sistemlerimiz, her zaman Azerbaycan’ın emrindedir.
— TRT
Dle informací arménských úřadů, boje zatím na jejich straně způsobily zabití 4 vojáků (36 jich bylo zraněno), zničeno či poškozeno bylo 24 domů, dvě továrny a 4 automobily. Ázerbájdžán zatím oficiálně ztráty nekomentoval ale hlášeno je zabití i vysokých důstojníků velení.
High-precision artillery strike by Armenia on Azeri HQ. Huge losses confirmed by 🇦🇿
— Serge (@Zinvor) July 14, 2020
Among the KIA are the Chief of Staff of the 3rd Corps Major General Polad Hashimov + the chief of artillery of 3rd Corps Col. Ilgar Mirzeev.
2 Majors, 1 officer & 2 soldiers dead in same strike. pic.twitter.com/7WDE0EiPSy
Ázerbájdžán transportuje těla svých zabitých vojáků
Arménské jednotky zasaženy přesným zásahem
Konflikt může eskalovat do nevídaných rozměrů:
Ázerbájdžán vyhrožuje útokem balistickými střelami na Arménskou jadernou elektrárnu. Poškození dvou bloků s reaktory VVER-440 (jako JE Dukovany a Temelín) by mohlo spustit katastrofu obdobného rozměru jako Černobyl https://t.co/48mD24S32A
— Strategické Myšlení (@StrategickeM) July 16, 2020
