Vedení NATO opakovaně vyjádřilo obavy z turecké akvizice ruského systému PVO S-400. Jedním z důvodů byla argumentace, že systém S-400 nelze připojit do systémů NATO. Tuto obavu zdá se vyvrací článek na serveru Gazeta.ru. V článku, ve kterém se autor nepochybně odborně seznámen s technickými detaily mimo oslavování předností systému S-400 Triumf, který údajně překonal v prvních testech turecká očekávání, věnuje podrobnému popsání dodaných systémů. Autor tvrdí, že součástí byly i komponenty k napojení na elektronické systémy NATO.
V článku se tvrdí, že propojení systému S-400 s automatizovanými systémy protivzdušné obrany / protiraketové obrany NATO je možné a realistické. Údajně jde jen o otázku ceny a spolupráce techniků jak z ruské, tak ze strany NATO. Co ovšem vyvolává otázku, jak moc právě technici NATO (turečtí) s Ruskem spolupracují je fakt, že Rusko údajně dodalo se systéme S-400 Turecku i NATO kompatibilní systém identifikace přítel-nepřítel (IFF). V testech byl údajně vyzkoušena ruská varianta systému NATO Mk-XII IFF ve standart Standardization Agreement (STANAG) 4193. Článek sice uvádí, že se jedná o „civilní“ variantu, tudíž kódy a šifrování má dodávat modul vlastní turecké výroby, nicméně je opravdu otázka, zda kvalitní ruský kryptoanalytik není schopný šifrovací algoritmus s informacemi proudícími skrze S-400 prolomit.
V praxi by prolomení kódů znamenalo ohrožení celého systému PVO všech zemí NATO, tedy případně útočící ruské bombardéry a rakety by mohly předstírat, že jsou alianční, čímž by se celý automatizovaný systém vyřadil z provozu. Turecký současný režim má s manipulací identifikačních kódů své zkušenosti. Současného prezidenta Erdogana totiž „nelegální“ změna identifikace jeho letounu zachránila během pokusu o státní převrat v roce 2016. Když se Erdogan vracel během převratu do Istanbulu, dvě stíhačky F-16 povstalců měly jeho privátní Gulfstream IV executive jet na mušce a zaměřený. Dlouho nebylo jasné, proč ani jedna nevystřelila ale dle údajných svědectví pilotů, Erdoganův letoun náhle na radarech změnil identifikaci na dopravní linkový stroj a pilot rebelské F-16 ztratil odvahu střílet, neboť si nebyl jistý, zda nezasáhne letoun plný cestujících.
Testy dodaného systému S-400 podle zdroje Gazety.ru provedli Turci takovým způsobem, který překonává všechno podobné ruské testování z hlediska jak intenzity tak délky. Dva letouny F-16, jeden F-4 a vrtulník byly během testování neustále ve vzduchu po dobu osmi hodin s doplňováním paliva ve vzduchu. Stroje nalétaly z různých směrů a nadmořských výšek (včetně velmi malých) a testy zahrnovaly i prověření tzv. „mrtvých úhlů“. Dle zdroje byla prý turecká generalita výsledky nadšena. Použití amerických letounů k testování zdá se potvrzuje závěry některých analytiků, kteří tvrdí, že Turecko chce uplatnit systém S-400 především jako obranu proti vlastním strojům v případě dalšího pokusu o převrat. Americké exportní verze systému Patriot jsou údajně naprogramovány tak, aby nemohly zasáhnout právě americké stroje.
