V pondělí se v Ankaře uskuteční ostře sledovaná schůzka na nejvyšší úrovni mezi vůdci Ruska, Turecka a Íránu. Dle ruských zdrojů je hlavním cílem setkání prezidentů těchto třech zemí především vyřešení bezpečnostní a strategické situace v syrské provincii Idlíb. Zde v posledních týdnech silně zesílil tlak syrského režimu Bašára Assada proti Tureckem podporovaným džihádistickým skupinám a syrské odnoži teroristické organizace Al Kaida. Koncem tohoto týdne zesílilo rusko-syrské bombardování strategických pozic teroristů, což je znak připravované další ofenzívy SAA.
Írán, Turecko a Rusko sdílejí jeden hlavní zájem: vytlačit a redukovat vliv USA v oblasti svého zájmu na Blízkém Východě. Nic jiného v podstatě společného nemají, ba dokonce jiná zájmy mají v příkrém kontrastu. Rusko je hlavním sekulárním mezinárodním podporovatelem syrského režimu Bašára Assada. Írán je podporovatelem Damašku v jiném směru, jeho jednotky a vojenská pomoc se snaží rozšířit vliv šíitského islámu v této oblasti. Turecko zase dlouhodobě podporovalo protivládní syrské povstalecké jednotky včetně IS s cílem svrhnout režim Bašára Assada a dosadit místo něho spřízněný islamistický režim Muslimského bratrstva.
Zájmy lze ovšem zredukovat na oblasti Sýrie a rozdělení zájmového vlivu. Rusko-Íránský zájem lze charakterizovat jako udržení linie sever-jih. Turecko chce mít kontrolu nad provincií Idlíb a eliminovat Kurdskou nezávislost kdekoliv. Rusko začalo s Íránem spolupracovat více v roce 2017 při obratu občanské války. Turecko získává spojenectvím s Ruskem vysněnou nezávislost nad USA zejména ve zbrojní oblasti a dále má zájem Turecko na udržení svých satrapů v pohraničních oblastech Sýrie. Společným cílem všech těchto aktérů je ale „vyštvání“ USA a celkově „západního“ vlivu v této oblasti a chtějí jednoznačně říci: „toto území patří nyní nám“.
Tedy zkráceně řečeno, v Ankaře se bude domlouvat rozdělení vlivu v Sýrii tak aby všichni zúčastnění odešli spokojení.
