Již několik dní sledujeme nárůst napětí mezi Tureckem a Amerikou podporovanými jednotkami SDF v severní Sýrii. V médiích je to většinou zakryto dodávkami systému S-400 do Turecka či střetnutím s EU ohledně těžby plynu v okolí Kypru. Ovšem různorodé zprávy naznačují, že Turecko se možná odhodlalo vyřešit možné a hrozící sankce ze strany USA a EU vystupňováním agrese.

Pár dní přicházejí informace ohledně varování ze strany USA aby Turecko „neohrozilo“ americký vojenský personál v Sýrii.

Taktéž místní oznamují extrémně zvýšenou aktivitu amerických bezpilotních zpravodajských strojů kolem syrsko-turecké hranice.

Poslední informace ovšem naznačují eminentně hrozící eskalaci. Turecko dle mnohých zdrojů údajně začalo na některých místech rozebírat svoji betonovou hraniční bariéru aby umožnilo vniknutí svých pancéřových jednotek do severní Sýrie. Je sice možné, že se jedná o nátlakovou akci ale podobná aktivita vždy předcházela turecké ofenzívě. Aktivita je extrémní v oblasti Tall Abiad kterou považují vojenští analytici za jednu z klíčových bodů případného tureckého útoku proti SDF. Tankové jednotky turecké armády by mělkým údolím pronikly až k městu Rakka, kde by se spojily s místními džihádistickými složkami a buňkami IS, které se již delší dobu aktivizují s podporou turecké tajné služby. Tím by došlo k odříznutí jednotek SDF v oblasti Manbij a zabránění efektivní obrany.

Na druhé straně Kurdské zdroje nepotvrzují rozebírání pohraniční bariéry ale potvrzují nárůst aktivity turecké armády.

Každopádně z hlediska Turecka, kterému hrozí mezinárodní sankce z několika stran a v podstatě vyloučení z NATO (vyloučit z NATO fakticky nelze, Turecku bude ale sankcemi znemožněn přístup k rozhodování a informacím) by útok na severní Sýrii mohl být řešení k odvedení pozornosti. Následné vyjednávání o příměří by totiž teoreticky mohlo přinést zastavení sankcí a další ústupky neboť nikdo nechce ozbrojený střet s Turky.

(Visited 139 times, 1 visits today)