Svobody ve světě korporativního socialismu a ruská opozice

0 komentářů

Tento týden se stalo to, co jsme již dlouho očekávali.

Samozřejmě na Facebooku jsme již aktivní nebyli, tato platforma je vyloženě nepřátelská ke svobodě slova a nemělo již delší dobu smysl na ní pobývat – tedy toho ani nelitujeme.

Nicméně, aniž bychom to očekávali, ta zvůle internetových korporací se v této souvislosti vyjevila ještě v jiném světle a tam, kdy by to apologeti cenzury ze strany tzv. liberálů nejméně očekávali. Volební mobilní aplikace ruské opozice a týmu Alexeje Navalného, jež měly pomoci kandidátům proti stranám ruského prezidenta Putina byly ještě před zahájením voleb do Státní dumy zablokovány korporacemi jako je Google a Apple.

Je to vlastně taková Karma, neboť právě liberálové, kteří Navalného a ruskou opozici podporují nejen finančně, patří dlouhodobě k obhájcům tzv. internetové cenzury a dlouhodobě podporovaly technologické giganty v blokování a mazání zejména příznivců exprezidenta Donalda Trumpa a všech dalších uživatelů internetu zejména z řad pravicového politického spektra.

Karma dnes dostihla ale i české názorové totalitáře, např. deníku Forum 24, který dlouhodobě podporoval blokování názorových odpůrců na internetu a obhajoval „právo soukromé firmy neposkytnout služby“ tzv. lidem se „špatnými“ názory tiskárna odmítla vytisknout předvolební agitační vydání.

Výše uvedené příklady jsou ale pouze vrcholek ledovce nastupující totalitní filozofie v západní civilizaci – kdo nás sleduje pravidelně, ví, že na nejkřiklavější skutky cenzury či pokryteckého dvojího metru v současném mediálním prostoru dlouhodobě upozorňujeme. Může to zatím být bráno jako „humorné“ excesy, byť opozici v Rusku a zejména Navalnému ve vězení do smíchu asi není ale stejně tak není do smíchu lidem na západě, kteří cenzurou například na sociálních sítích přišli o dlouhodobě budovanou živnost či zaměstnání.

Bohužel situace je mnohem vážnější, než se zdá a jde opravdu již o existenci tzv. západní civilizace a kultury, jak jí známe. Prosperita a bohatství této kultury, kam se chceme i my řadit, je totiž vybudována právě na protestantsko-křesťanské tradici svobody a individualismu, která zejména ctí právo na svobodu slova. Právě svobody individuálního člověka, byť někdy nepříjemné, jsou ty, které umožnily této naší civilizaci tak velký pokrok a bohatství.

Toto bohužel vidí zejména lidé, kteří ještě pamatují bolševismus – tedy jak autor eufemisticky nazývá systém tzv. reálného socialismu, který pod vedením komunistických stran totalitně vládnul východní Evropě do roku 1989. Proto je odpor proti liberalismu a především proti z USA přicházející jeho ultralevicové variantě tzv. hnutí woke rozšířen zejména v exkomunistických zemích. Tamní lidé totiž mají stále ještě nějakou imunitu proti totalitním nákazám, která jak se zdá na dříve svobodném Západě již chybí.

Woke ovšem není hlavní nebezpečí, samo o sobě by ve svobodném světě nemohlo uspět. Hlavní nebezpečí je prorůstání velkých korporací do politiky, což známe nejen z ČR, ale především v mnohem obludnější formě se to nyní projevuje v USA. Zejména technologičtí giganti, kteří disponují značným finančním vlivem manipulují s státem jako se svou pobočkou. Vzniká tak nový politický systém, něco mezi korporativním socialismem a korporátním fašismem.

Naivní hlupáci ze stran liberálů se domnívají, že ovládli korporace a donutili je zapojit je do svého projektu „nových šťastných zítřků“, jsou však odrazem svých stejně naivních komunistických předchůdců z poloviny 20. století, kteří nakonec dost často skončili před popravčími četami systému, který pomáhali vybudovat. Absence svobody, která je nedělitelná a není jen pro „někoho“ totiž vždy vede zcela logicky k nějaké formě totalitního systému, jehož forma již jen záleží na preferencích toho, kterého národa či státu.

Co lze proti tomu dělat? Zdá se že málo, že se prostě vlna přehoupla, a to co bylo dříve sprosté, obludné a nemyslitelné je dnes všeobecně přijímáno. Ale to není pravda, tento boj zde byl vždy, současnou tzv. politickou korektnost západního liberalismu lze bez problému srovnat například s bojem proti rouhání v klerofašistických státech či monarchiích minulosti. Jednotlivec bude smeten ale mnoho lidí je už pro režim problém.

Co tedy může každý dělat? Především lpět na svobodě a pravdě. Nepřijímat falešná a totalizující staronová tvrzení levičáků či tzv. dobroserů o tom, že „svoboda je poznaná nutnost“. Svoboda je jen jedna a platí i pro názory, které nechceme slyšet. Bojkotujte ve volbách strany, které podporují tzv. boj s dezinformacemi či se na něm přímo podílí anebo tuto floskuli mají přímo ve svém programu. To je první krok. Nefinancujte média, která nepodporují svobodu slova a to přímo (nákupem) či nepřímo (reklamou).

A pokud se dostanete na vlivnější pozici, pamatujte, že můžete lecos změnit. Ve státní správě by měl být prosazen zákon, který omezí finanční toky ke společnostem jako je Facebook, Google, Amazon či Apple. Tedy například žádná firma se státní účastí větší než 50 % by neměla nakupovat reklamu či přijímat zakázky od těchto korporací. U soukromých subjektů stačí, aby byl přijat zákon, že reklama a propagace placená u těchto firem by nemohla být zahrnuta do nákladů – takto například Británie účinně donutila tyto firmy platit v daně.

A hlavně pamatujte, to již nejsou firmy obrýlených studentíků nabízející něco zadarmo na internetu, ale jsou to brutální superbohaté korporace manipulující vládami a parlamenty celých států ochotné spolupracovat s fašistou i komunistou jen aby jim zůstaly zisky které si nezaslouží naší velkorysost.

(Visited 78 times, 1 visits today)