Minulý rok byl mimo jiné ve znamení značného nárůstu vlivu Turecka v mezinárodních vztazích. Nejvíce viditelné byly jeho vojenské úspěchy zejména v Libyi a ve druhé polovině roku v oblasti jižního Kavkazu. Dále po celý rok Ankara velmi tvrdě za podpory svého vojenského námořnictva vystupovala proti členům EU ve Středomoří, a to zejména proti tradičnímu nepříteli Řecku a Kypru ve snaze získat jejich výhradní ekonomickou zónu, kde se předpokládají masivní naleziště zemního plynu. Ovšem úspěchy na mezinárodním poli a nárůst vlivu Ankary nebyl založen jen na vojenských úspěších. Za pomoci grafiky Německého institutu pro Politiku a Bezpečnost se podívejme na vizualizaci tureckých úspěchů.

Turecko značně rozšířilo své vojenské základny v zahraničí. Mimo svého politického spojence Kataru má nyní Ankara své vojáky v mnoha dalších zemích, kde buduje trvalé vojenské základny. Základem turecké vojenské přítomnosti je oblast bývalé Osmanské říše, na tuto oblast si nynější režim prezidenta Erdogana víceméně otevřeně dělá nároky a nazývá ji „svojí domovinou“. Mimo osmanské impérium se Erdogan zaměřuje na oblast severní Afriky a pak na turkické země bývalého SSSR.

vojenská přítomnost Turecka v zahraničí

Základem operací turecké armády v zahraničí je bezesporu vojenská okupace oblastí severní Sýrie.

OperaceCílDatum zahájení
Štít Eufratuobsazení al-Bab regionu24 srpen 2016
 Olivová ratolestObsazení kurdského Afrínu20 leden 2018
Mírové jaroObsazení oblastí pod kontrolou SDF mezi Ras al-Ayn a Tel Abyad9 říjen 2019
Jarní ŠtítObsazení provincie Idlíb27 únor 2020
seznam tureckých vojenských operací v Sýrii

Výsledek vidíme na mapě níže – v současnosti žije skoro čtvrtina obyvatelstva Sýrie, která přežila občanskou válku, na území pod kontrolou turecké armády a jejích spojenců.

vojenská situace v Sýrii

Další klíčovou oblastí operací turecké armády je Libye. Turecko uznávala a již dříve podporovalo vládu Národní dohody premiéra Fajíze Sarrádže (GNA) se kterou jí spojoval politický vliv Muslimského bratrstva. Přímá vojenská intervence Ankary začala v roce 2019 a během krátké doby zcela zvrátila poměr sil v zemi. Výsledek vidíme na mapce níže.

vojenská situace v Libyi

Turecko taktéž okupuje část severního Iráku, kde se pokouší vytlačit od svých hranic složky kurdské teroristické levicové organizace PKK. Ankaře se zatím nepodařilo dostat se do blízkosti hlavních základen PKK v pohoří Qandil ale vytvořilo na území Iráku síť základen a kontrolních stanovišť, které komplikují zásobování PKK na tureckém území. Nejjižnější turecká vojenská základna se nachází od roku 2015 nedaleko města Mosul.

vojenská situace v sev. Iráku
 IrákSýrieLibye
Spojenci:Kurdská Pešmerga a sunnitské milicePovstalci FSA a džihádistické jednotkyVláda GNA
Protivníci:PKKSyrský režim,
Kurdské jednotky SDF/YPG
LNA Chalífa Haftara (podporován UAE, Egyptem, a Francií)
Síla kontingentuzhruba 2,500 vojákůArmáda o síle cca: 5,000-10,000Letecká, zpravodajská a výcviková podpora, dodávky zbraní, žoldnéři
Zdroje financováníTurecké vlastní zdrojeTurecké vlastní zdrojeLibyjská ropa, katarské finance
Území pod tureckou kontrolouNěkolik vojenských základen v severním IrákuVelké území v severní Sýrii a provincii IdlíbKontrola části území skrze spřátelené milice a vládu
Vojenská přítomnost od199220162019
Turecké operace v Sýrii, Libyi a Iráku

Zatím nejasné zisky přinesla Turecku podpora Ázerbájdžánu ve válce proti Arménii o Náhorní Karabach. Mimo otevření oficiální turecké letecké základny u města Ganža v Ázerbájdžánu není přesně jasné, jaký vliv má Ankara na režim v Baku. Každopádně jde ale o značné navýšení tureckého vlivu v této bývalé zemi SSSR.

Turecko se též snaží ovládnout předpokládaná rozsáhlá naleziště zemního plynu ve Středomoří na území, které si nárokují členové EU Řecko a Kypr. Strategie Ankary na ovládnutí oblastí Středomoří se nazývá Mavi Vatan (Modrá domovina) a je založena na mezinárodním uznání rozsáhlých oblastí kontinentálního šelfu které je ale v rozporu s doposud akceptovaným mezinárodním právem.

Mapa níže uvedená znázorňuje turecké nároky ve Východním Středomoří.

územní nároky Turecka ve Středomoří

Turecko se od své invaze na Kypr v roce 1974 a dočasném vyloučení z NATO snažilo vybudovat nezávislý zbrojní průmysl, který mu umožní negovat případná zbrojní embarga, která by mohla být na zemi v budoucnu uvalena. Lze říci, že se mu to ve značné míře podařilo. Turecko má druhou nejsilnější armádu v NATO a je jedna z mála zemí, která plní závazky ve formě vojenských výdajů vůči Alianci.

Turecké vojenské výdaje v % HDP
Celkové turecké vojenské výdaje

Turecko též silně importovalo výzbroj a značně těžilo ze svého členství v NATO a přístupu k nejmodernějším technologiím. Účast tureckých firem na zbrojních programech NATO nyní umožňuje vlastní výrobu i těch nejsofistikovanějších zbraní.

Celkový turecký vojenský import

Ankara využívá též rozsáhlých programů zahraniční pomoci k získání vlivu v zahraničí. Níže je přehled oficiální rozvojové pomoci, které Turecko poskytuje zahraničním vládám.

Turecká rozvojová pomoc

Závěrem lze říci, že s Tureckem je nutné počítat v mezinárodní politice, a to velmi silně i v roce 2021. Je nutné očekávat další nárůst turecké mezinárodněpolitické aktivity.

Komentuj
(Visited 73 times, 1 visits today)