Americké prezidentské volby jsou Over, nový „podezřele“ zvolený prezident bude dnes za běloruských bezpečnostních opatřeních inaugurován, ale pachuť zůstane a pokud se nevyřeší, může se vše vrátit s mnohem ničivější silou. Především selhání médií, které zamlčely volební problémy, dokonce se nedozvíte, že šéf federálního volebního regulačního orgánu je přesvědčen, že došlo k podvodům ale nejenže „nemůže“ nic dělat ale dokonce díky médiím nevíte, že někdo takový vůbec existuje.

Prokázaných volebních podvodů, které se dostaly k soudu jsou stovky a nijak nevybočují z předchozích let. Co je ale zřejmě je, že americké prezidentské volby mají mnohem nižší úroveň zabezpečení (částečně z historických důvodů, částečně z „kritizovaných“ účelových změn zejména v korespondenční volbě učiněné pár týdnů před hlasováním) než je nejen standart v demokratických zemích ale i ve srovnání s mnohými rozvojovými krajinami. Za takto realizované volby by třeba proti Rusku byly vyhlášeny nepochybně hospodářské sankce.

Hlavní problém je, že nebyla zejména v okrscích ovládaných demokraty dostatečná kontrola a podvody nelze sice prokázat ale ani vyloučit. US systém nedovoluje napadnout systém zpracování, který je založen na libovůli států či dokonce okresů.

Je lež šířená médii, že americké soudy vyloučily volební podvody – to není pravda. Soudy se převážně odmítly podezřením vůbec zabývat, většinou s odůvodněním, že „stejně by nezvrátily výsledek“ či že žalující nemají právo napadat výsledky voleb v jiných státech či okresech. Tedy žádný soud nevyvrátil vznesená podezření, ale zametl je spíše pod koberec. Pro demokracii a situaci i důvěru v USA by bývalo bylo lepší, kdyby soudní procesy proběhly a transparentně se případně veškerá obvinění veřejně u soudu vyvrátily.

Problémy zejména u korespondenční volby jsou v USA dlouhodobě známy a kritizovány. Ovšem dříve se to s ohledem na US tradice moc neřešilo, hlasovalo max. 1% lidí a případná manipulace s výsledkem by změnu opravdu stejně nepřinesla. Ovšem volby roku 2020/21 byly jiné, převážná část hlasů byla odevzdána právě korespondenční volbou a je obrovský rozdíl v tom, že naprostá většina hlasů v korespondenční volbě byla pro Bidena.

Navíc státy zaváděly pravidla pro korespondenční hlasování urychleně a pár týdnů před samotnou volbou a mimo zjevných chyb v přijatých zákonech zde byla nezkušenost s touto formou hlasování a tam kde zkušenost byla, byly úřady zahlceny množstvím hlasů. Pochybnosti vzbuzuje též skutečnost, že největší problémy či podezření jsou téměř výhradně v okrscích, které pevně ovládají Demokraté a jejich úředníci tak mohli zamítnout jakékoliv stížnosti či žádosti o přezkum.

Dále tam jsou problémy v korespondenční volbě, které vycházejí ze samotného volebního systému v USA. Neexistuje totiž centrální evidence voličů na federální úrovni a někde dokonce i na úrovni státu. Při neexistenci přihlašovací povinnosti nelze tedy seriózně vyloučit situaci, že někdo hlasuje ve více státech.

Problémů je při korespondenční volbě nespočet, přičemž autor článku nepovažuje „nakupování“ hlasů za porušení pravidel demokracie ale spíše také formu hlasování (za peníze či výhody podepíšou hlasovací lístek). Trestné by mělo být snad je volba bez vědomí hlasujících – například v domovech důchodců či u bezdomovců.

Spojené státy mají tedy hodně práce, klíčové je zavést centrální registr voličů, jak navrhoval už i Trump. Korespondenční volbu je také lepší nahradit elektronickou volbou pomocí Národního osobního certifikátu, kdy po odevzdání hlasu bude vygenerován jedinečný kontrolní UID umožňující pak následně anonymní kontrolu započtení hlasu. Je ale nepravděpodobné, že nová US administrativa bude tyto kroky vedoucí ke zvýšení důvěry v demokracii považovat za prioritu. Dá se tedy bohužel očekávat, že značný deficit volební demokracii v USA může vést ještě k větším problémům v budoucnosti.

Komentuj
(Visited 97 times, 1 visits today)