Útok sebevražedných drónů a křižujících střel v hloubi dobře chráněného území Saúdské Arábie přineslo mnoho otázek. Nejen kdo byl pachatelem tohoto vysoce technologicky sofistikovaného útoku a proč nejmodernější a nejdražší systémy protivzdušné obrany naprosto selhaly. Ač to není veřejně ventilováno, armády světa (minimálně ty s nějakým schopným vedením) se začaly zabývat otázkou, čím nahradit současné elektronické družicové navigační systémy jako je GPS. Proč?

Odpověď je nasnadě. Útok na saúdskoarabskou rafinérii byl proveden za pomoci původně vojenského amerického navigačního systému GPS. V troskách drónů a raket byly nalezeny standardní a laciné naváděcí komponenty, využívající právě družicovou navigaci GPS. Bez přesné navigace by takovýto útok nebyl možný. Obrovský nárůst útoků pomocí drónů automaticky se navigujících pomocí levně dostupných sériově vyráběných komponentů GPS zaznamenaly veškeré konfliktní oblasti, zejména Sýrie a východní Ukrajina. Veškeré armády nyní horečně hledají způsob, jak se bránit masovému útoku levných autonomně fungujících drónů. Nejen útok na dvě saúdskoarabské rafinérie ale mnoho útoků na dobře chráněné ruské letecké základny v Sýrii ukazují, že současné úroveň protivzdušné obrany je zcela zastaralá a nedokáže bránit cíle před “náletem” hejna levných drónů.

Jako zatím nejúčinější zbraň proti drónům se považuje rušení a manipulace s navigačním signálem GPS či rušení ovládacích signálů. Mnoho výrobců dodává jak na civilní trh tak i armádám rušičky GPS signálu ve formě pušek, které zmanipulují signál a donutí drón přistát.

Mnoho armád má již své rušičky GPS dalekého dosahu. Nejvíce je známo o těchto systémech z Ruska. Je podezření, že právě ruská armáda testuje tyto rušiče a manipulátory GPS v oblasti Sýrie.

Je tedy s rozvojem autonomních levných drónů zřejmě nedaleko doba, kdy důležité objekty a vojenské základny budou masivně rušeny proti přijímání signálu GPS jako nejefektivnější obrana před útokem, podobně jako je dnes rušen třeba GSM signál v průběhu cest významných státníků.

Zároveň je zcela zřejmé, že v případě rozsáhlejšího konfliktu například mezi USA, Ruskem či Čínou bude vypnut navigační systém GPS pro veřejnost a zároveň bude rozsáhlým způsobem rušen nepřítelem. Naposledy byl signál GPS vypínán americkou armádou během války na Balkáně. Je tedy jasné, že spoléhat se na systém GPS v případě většího konfliktu je problematické, i když probíhají snahy jak tyto signály chránit před rušením a manipulací. Jak tedy v této situaci navigovat bombardéry? Jednoduše, vrátí se zpět navigace dle hvězd, jako v dobách před sto a více lety.

Samozřejmě, moderní celestiální navigace je automatizovaná a výstupy budou ve stejném formátu jako z GPS a dokonce v dostačující přesnosti. Země, které v tomto pokročily již před zavedením GPS mají výhodu. Například USA měly elektronický systém celestiální navigace již ve špionážních strojích Blackbird SR-71:

Automatizovaný systém celestiální navigace používají též satelity k nezávislému určení své polohy. Modernizovaný systém ze strojů Blackbird mají i neviditelné bombardéry B-2. Jedná se o kruhový senzor napravo od kabiny.

umístění senzorů B-2

U bombardérů B-2 se počítalo s navigací i v případě jaderné války, kdy by byla síť GPS zničena. Nové moderní automatické systémy celestiální navigace se vrací i k americkému námořnictvu. Hlavním problémem navigace dle hvězd jsou ale mraky či znečištění oblohy. Toto by měly vyřešit distribuované systémy založené na navigačních letadlech jako jsou stroje USAF RC-135 či samostatných navigačních drónech, které budou operovat ve velkých výškách a budou vysílat navigační data dalším strojům.

Systém navigace dle hvězd se testuje ve strojích F-35, jehož systém “pozornosti” 360 stupňů tzv. Distributed Aperture System (DAS) by měl v pozdějších updatech poskytovat poměrně kvalitní “hvězdné” navigační informace. Celý systém by pak měl být propojen s letkou F-35tek a dokonce i s autonomními dróny a navigační data by poskytoval vždy stroj s nejlepšími údaji.

Každopádně armády světa se na výpadek či vypnutí připravují, nicméně se jedná stále o doplňkové řešení. Navíc se jen málokterá země z důvodu používání systému GPS v praktickém životě odhodlá ho rušit ve větším rozsahu – spíše půjde prozatím o lokální rušení, které ovšem nebude mít tak velkou účinnost. A co zbude pro běžného uživatele, pokud dojde k rušení či vypnutí GPS? Zde platí pravidlo, které se učí při každých kapitánských zkouškách pro plavbu na otevřeném moři – GPS je dobrý a základem je umět určit polohu bez jeho pomoci.

Komentuj
(Visited 214 times, 1 visits today)